Zápisník

Mladé lístečky z řepy – microgreens

Blbůstka. Nic jiného to není. Ale když máte místo na pěstování třeba jen za oknem, tak vám určitě udělá radost.

Microgreens jsou drobné zeleninové lístečky, které se sklízejí krátce po vyklíčení rostlin. Přesněji ve fázi, kdy mají pouze dva děložní lístky, nebo jen o fous později, kdy se začnou objevovat první pravé lístky.

Používají se na ozdobu i pro výraznou chuť. Jsou totiž většinou krásně barevné a aromatické. I proto na ně nejčastěji narazíte ve fine dining restauracích, kde občas dokreslují sofistikovaná jídla (ale ne vždy zcela vydařeně). Doma se s tím ale nemusíte složitě trápit a můžete si je pěstovat jen tak pro potěchu a pro radost.

To, co vidíte tady u mě, tak jsou asi desetidenní lístky z červené řepy. Jsou křehoučké, zespod fialové, shora zelené a mají krásně krvavě rudý stonek (ehm, stoneček).

Osivo pro microgreens se od běžného osiva nijak zásadně neliší. Klíčový je jen výběr správných odrůd, jejichž lístky jsou nejbarevnější a nejvoňavější (mrkněte na výběr, koupeno tady).

Na pěstování stačí ten nejlevnější plastový pařník, co se prodává (cca 50 Kč), malinko hlíny a osivo. Rostlinky v pohodě vyrostou v okně nebo na parapetu. A na jižní straně klidně i v zimě.

Holátka a robátka jsou to! :)

22. duben 2015 18:04:14 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Proč jí děti z bohatších rodin zdravěji?

Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.

Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.

Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.

Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.

Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).

Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).

31. leden 2016 11:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kolik potravin se dá vypěstovat ve městě?

Žalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.

Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.

Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?

30. leden 2016 13:01:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

The surprising truth about the ‘food movement’

Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?

30. leden 2016 13:01:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR

Technologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.

Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?

Delší čtení na víkend! :)

Související:
Co to je CRISPR?

30. leden 2016 13:01:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku