Zápisník

pana Cuketky

Spices Restaurant – první dojmy

Spokojená návštěva. První den ostrého provozu! Pozvání na opening party jsem vynechal, vždycky raději vidím podnik jako obyč host a pěkně za vlastní... :)

Spices vyrostlo v Mandarinu po zavření a rekonstrukci předchozí hotelové restaurace Essensia. Udělali komplet nový interiér, přidali vchod z ulice a zásadně proměnili celý koncept. Chladnou a sterilní Essensii chtěli předělat na něco živějšího a současnějšího. Kdybych to měl srovnat v rámci pražské scény, tak je ten posun asi nejblíž k Sasazu, se kterým se dá Spices srovnávat v nejednom ohledu.

Interiér je tmavší, pestřejší a zábavnější. To se určitě povedlo. Přidali i docela hlasitou rytmickou hudbu a na každý stůl plácli obrovský kus vyleštěného dřeva, který slouží jako podstavec pro sdílení talířů. Pěkně moderní je i vinný lístek s asi dvaceti víny po sklenkách (cca 200 – 300 Kč). A zamakali i na baru, kde si připravili přes tucet signature koktejlů v asijském duchu (druhé pomrknutí směrem k Sasazu, ceny okolo 200 Kč).

Jídla v menu jsou rozdělená podle geografie do tří oblastí (třetí pomrknutí k Sasazu) a v rámci oblasti i na předkrmy i hlavní chody. Obsluha aktivně vyzývá ke sdílení (na tom jejich krásném pařezu, který zabírá skoro celý stůl), v praxi to ale zas tak pěkně nefunguje, protože hlavní chody k tomu nejsou přizpůsobeny (a museli byste je roznimrat jako v každém jiném podniku).

Co jídlo a chuť? Docela fajn! Zařadil jsem si to někde na pomezí mezi Sansho a Sasazu. Na rozdíl od Sansha mi chutě nepřišly tolik precizně vyladěné a pěkně zesílené. Na rozdíl od Sasazu zase nebyly tak extravagantní a výrazné. Spousta hostů na to ale podle mě bude reagovat pozitivně.

Skvělé byly krabí koláčky (295 Kč) – šťavnaté, s vyladěným salátem a mango majonézou. Klasické nudle Pad Thai (395 Kč) byly zase úplně předpisově ochucené. Jarní závitky s kachnou a foie gras (315 Kč) se naopak moc nepovedly. Tučné uvnitř i zvenku, k tomu nasládlý mango salát a ještě sladší omáčka na namáčení. Tuk na cukru a cukr na tuku. Hmmm...

Hovězí žebra na kari s pepřem (425 Kč) byla tak napůl. Maso bylo krásně měkké, nemohl jsem se ale dobrat žádné silné chuti, která by mě bavila až do konce. Dávali k tomu ale úplně hvězdný a načechraný rýžový pilaf. Tak toho bych klidně (a zcela přízemně) snědl celý talíř.

Dezerty jen stručně – lehké a pěkně vyvážené kokosové a pistáciové tiramisu (215 Kč) a banánový koláč se spoustou čokolády a tonka zmrzkou (215 Kč) co by rozněžnil i otesánka.

Sakumprásk s vínem i koktejly cca 3000 Kč. Na první ostrý den provozu i milý a pozorný servis. Do stropu jsem z jídla nevyhopsnul, žádné závěry z toho ale nedělám a těším se na další návštěvu v průběhu roku.

17. duben 2015 22:04:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Gold review: At Baroo, a taste of the future

Jejda, to je pěkné. Jak to popsat? Bude asi nejlíp, když si přečtete celou recenzi od foodkritika Jonathana Golda. Fermentační hospůdka z budoucnosti.

14. listopad 2015 18:11:47 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nová inspirace na Prkýnku

Hummus z žeber mangoldu s tahini a česnekem, mladá brokolice i s koštálem na zádíčka, cizrna z plechovky a kůrka ze starého chleba na vytření talíře :) ❤️ Sobotní #prkýnko

14. listopad 2015 16:11:07 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Herbivore

Dnes jen na rychlo – jídlo do krabičky na doma (cca 200 Kč). V krabičce nahoře salát, houbová pohanka a cizrna s hlívou ústřičnou. Dole hummus a nakládaná zelenina.

14. listopad 2015 15:11:44 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Zelenina od kořene po listy

Zbrusu nová technika na Prkýnku, kterou jsem si při zpracování hodně užil a taky jsem se toho v průběhu dost naučil.

Všechny ty tuhé stonky, slupky a odřezky končí v koši často zbytečně. A chce to jen nepatrné úsilí navíc a naučíte se zpracovávat celé rostliny s minimem odpadu.

Třeba takový hummus z mangoldu, pečený košťál z brokolice nebo polévkové pesto z natě kořenové zeleniny. To jsou úplné hvězdy kuchyně. Vážně!

Mrkněte se na to. Žádný stres, jenom trocha srandy a nových chutí v kuchyni! :)

12. listopad 2015 19:11:43 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Eska – 8 postřehů krátce po otevření

Rozruch okolo esky je teď na samém vrcholu a určitě jste už viděli spoustu náhodných výkřiků a fotek z místa.

Podnik je ale otevřený jen pár dní, takže se hodnocení ještě vyhnu. Přidám spíše pár postřehů, které mě při první návštěvě napadly.

Co tedy vlastně otevření Esky znamená?

1) Severská kuchyně přichází do Česka

S otevřením Esky tu máme první pořádný pokus o kuchyni inspirovanou severskou gastronomií (jejími metodami i filozofií). Sám tomuhle směru děsně fandím a věřím, že je to pro české podmínky schůdná cesta. Bude hodně zajímavé sledovat reakce a přijetí Esky právě v tomto ohledu.

Pro osvěžení si projeďte třeba moje starší zápisky:
Noma
Relae (2015)
Relae (2011)
Kadeau
Pohled z Kodaně
Vaříme s jehličím

I bez ohledu na to, jestli nakonec bude z Esky úspěšná restaurace, mám radost už jen z toho, že sem vane severní vítr. A nebojte, na olomoucké Entrée myslím také, jen jsem se tam ještě nedostal (těším se moc!).

2) Ambiente zhodnocuje dlouhodobé investice do lidí

V Ambiente dlouhodobě investují do rozvoje svých lidí. Umožňují jim cestovat na zahraniční stáže a nabírat know–how přímo v zahraničních restauracích. Jen z prvního pohledu na jídlo v Esce je to hodně znát. Takový podnik nejde otevřít ze dne na den. Je potřeba dlouholetého úsilí a lidí, kteří se dlouhodobě vzdělávají (taky musí mít zájem, motivaci a profi zázemí k rozvoji).

3) Důležitý je i přesah z La Degustation

Ten ztělesňuje šéfkuchař Martin Štangl, který v La degustation pracoval 9 let (jako zástupce šéfkuchaře). Pokud jste si někdy přáli (jako já) nějakou méně formální a dostupnější formu La Degustation, tak s otevřením Esky se vám tohle přání tak trochu splnilo.

4) Ambiente testuje nový koncept pekárny

Český chleba, který si zatím v Ambiente pekli v Pizza Nuova a v Café Savoy, je teď zřejmě zralý na samostatný koncept pekárny. Pokud bude úspěšný, může se pekárna v budoucnu prosadit i jako úplně samostatný podnik. Podobně vznikalo Naše maso.

5) Výběrová káva jde dál dopředu

To samé platí o kávě. Ambiente si s Eskou zároveň nenápadně oťukává moderní koncept kavárny postavený na výběrové kávě, který může podle úspěšnosti kdykoliv osamostatnit. Kromě kavárny v přízemí se ale výběrová káva silně promítá i do zážitku v restauraci. Barista dostává podobnou roli jako sommeliér a doporučuje hostům párování kávy s jídlem. Jít za výběrovou kávou do Savoye nebo do Pastacaffé by mě nenapadlo ani ve snu. S Eskou se tohle mění.

6) Jídla v Esce otestují jak jsou hosté v Česku konzervativní

Menu v Esce je hodně odvážné a nekompromisní. Na talíři je spousta nezvyklých surovin a po vzoru severské kuchyně i prakticky chybí přílohy (zůstává jen chléb). Jen maso, luštěniny a spousta zeleniny. Pro českého konzervativního hosta je to bezpochyby velká výzva. Na Esce se ukáže, jestli už nazrála doba na podobně odvážné podniky.

7) Kvašení jde do mainstreamu

Eska si vybrala fermentaci jako jeden z hlavních buzzwordů, který tlačí úplně všude. Fermentované limonády, obilniny i zelenina. To tady taky ještě pořádně nebylo, nebo to zatím nikdo nebyl schopný tak dobře využít. Opět bude zajímavé sledovat, jak budou kvašené výrobky pro lidi zajímavé. A jestli se povede odstartovat novou vlnu zájmu o všechno kvašené.

8) Ve vinném lístku jsou konečně normální vína

Přírodní vína ze sortimentu Veltlinu a Winegeek.cz válcují celou vinnou kartu. A je tam i tolik oranžových vín, že mají i vlastní kolonku. Pro fanoušky okrajových žánrů asi nic nového, opět to ale podtrhuje to, v čem je Eska jiná a jak je progresivní.

Restaurace teď jede testovací provoz až do konce listopadu a spousta věcí ještě chybí (snídaně, obědy). Jakmile to ale rozjedou naplno, určitě se do Esky ještě vrátím a probereme to podrobně i s jídlem a pitím.

11. listopad 2015 00:11:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další