Spokojená návštěva. První den ostrého provozu! Pozvání na opening party jsem vynechal, vždycky raději vidím podnik jako obyč host a pěkně za vlastní... :)
Spices vyrostlo v Mandarinu po zavření a rekonstrukci předchozí hotelové restaurace Essensia. Udělali komplet nový interiér, přidali vchod z ulice a zásadně proměnili celý koncept. Chladnou a sterilní Essensii chtěli předělat na něco živějšího a současnějšího. Kdybych to měl srovnat v rámci pražské scény, tak je ten posun asi nejblíž k Sasazu, se kterým se dá Spices srovnávat v nejednom ohledu.
Interiér je tmavší, pestřejší a zábavnější. To se určitě povedlo. Přidali i docela hlasitou rytmickou hudbu a na každý stůl plácli obrovský kus vyleštěného dřeva, který slouží jako podstavec pro sdílení talířů. Pěkně moderní je i vinný lístek s asi dvaceti víny po sklenkách (cca 200 – 300 Kč). A zamakali i na baru, kde si připravili přes tucet signature koktejlů v asijském duchu (druhé pomrknutí směrem k Sasazu, ceny okolo 200 Kč).
Jídla v menu jsou rozdělená podle geografie do tří oblastí (třetí pomrknutí k Sasazu) a v rámci oblasti i na předkrmy i hlavní chody. Obsluha aktivně vyzývá ke sdílení (na tom jejich krásném pařezu, který zabírá skoro celý stůl), v praxi to ale zas tak pěkně nefunguje, protože hlavní chody k tomu nejsou přizpůsobeny (a museli byste je roznimrat jako v každém jiném podniku).
Co jídlo a chuť? Docela fajn! Zařadil jsem si to někde na pomezí mezi Sansho a Sasazu. Na rozdíl od Sansha mi chutě nepřišly tolik precizně vyladěné a pěkně zesílené. Na rozdíl od Sasazu zase nebyly tak extravagantní a výrazné. Spousta hostů na to ale podle mě bude reagovat pozitivně.
Skvělé byly krabí koláčky (295 Kč) – šťavnaté, s vyladěným salátem a mango majonézou. Klasické nudle Pad Thai (395 Kč) byly zase úplně předpisově ochucené. Jarní závitky s kachnou a foie gras (315 Kč) se naopak moc nepovedly. Tučné uvnitř i zvenku, k tomu nasládlý mango salát a ještě sladší omáčka na namáčení. Tuk na cukru a cukr na tuku. Hmmm...
Hovězí žebra na kari s pepřem (425 Kč) byla tak napůl. Maso bylo krásně měkké, nemohl jsem se ale dobrat žádné silné chuti, která by mě bavila až do konce. Dávali k tomu ale úplně hvězdný a načechraný rýžový pilaf. Tak toho bych klidně (a zcela přízemně) snědl celý talíř.
Dezerty jen stručně – lehké a pěkně vyvážené kokosové a pistáciové tiramisu (215 Kč) a banánový koláč se spoustou čokolády a tonka zmrzkou (215 Kč) co by rozněžnil i otesánka.
Sakumprásk s vínem i koktejly cca 3000 Kč. Na první ostrý den provozu i milý a pozorný servis. Do stropu jsem z jídla nevyhopsnul, žádné závěry z toho ale nedělám a těším se na další návštěvu v průběhu roku.
17. duben 2015 22:04:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuŠílený. Ale nemám ani psíka, ani lanýžový les. Navíc se musí vstávat za tmy!
10. únor 2015 20:02:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuFousáč, pankáč a vrchní krotitel mikrobů – Sandor Katz má konečně knížku v češtině! Pokud vám to jméno nic neříká, nic se neděje, mile rád napravím.
Sandor Katz je americký autor a propagátor domácího kvašení. Jeho kniha Wild Fermentation vyšla poprvé v roce 2003 a od té doby má na kontě tisíce blázněných pomatenců, kteří se s nadšením vrhají do kvasného dobrodružství v domácích podmínkách.
U nás knížku pod názvem Síla přírodní fermentace vydala Grada a o překlad se postarala Zuzana Ouhrabková, kterou určitě dobře znáte z blogu Zkvašeno. Málokdy má kniha štěstí na překlad přímo od erudovaného nadšence.
Jsem zatím v půlce. Stihl jsem projet úvod do kvašení, kvašenou zeleninu, luštěniny a velkou část z mléčného kvašní. Čekají mě ještě obilniny, chléb a všechno co teče (těším se hlavně na octové kvašení).
Katz dobře mixuje vědecký základ, historický kontext i rady z praxe. Navíc tak hezky nadšenecky, že máte hned chuť všechno zkusit. To v mém případě asi nedopadne dobře, ale co už.
V jídle fermentaci nikdo neuknine!
Pokud o knize přemýšlíte, určitě se nelekněte obálky (podobně šílenou verzi měl i originál) a nenechte se odradit ani excentrickým autorem. Na zdar kvasu nemá nic z toho pražádný vliv.
Pro pořádek: za recenzí výtisk děkuji Zuzce Ouhrobkové ze Zkvašeno a nakladatelství Grada.
9. únor 2015 20:02:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva! A taky moje první. Paralelní polis je opravdu jako z jiného světa. Černej barák, bitcoiny, 3D tiskárna, otevřený bar a sci-fi kávovar Synesso. Nevím jak to říct jinak – čuměl jsem.
Jako hlavní pražírnu mají na čepu berlínskou Bonanzu. Na dripu a v rámci pravidelných čtvrtečních cuppingů ale střídají všechno možné.
Platí se bitcoiny, ale nebojte se toho. I když třeba nevíte jak to celé funguje, všechno vám moc mile vysvětlí a předvedou.
Nejdřív jsem si stáhnul a nainstaloval bitcoin pěněženku do telefonu (mám Bread Wallet). Pak jsem vyměnil peníze za bitcoiny v bitcoin automatu, který mají hned u vchodu, a bylo hotovo.
Platí se tak, že vám obsluha ukáže kód na tabletu, který si naskenujete a přímo z mobilu okamžitě zaplatíte (je to rychlejší než kreditkou). Ceny jsou uvedeny v korunách a bitcoiny se vám odečtou podle aktuálního kurzu (který tu taky mají na on-line panelu). Platil jsem takhle vůbec poprvé v životě a jsem nadšený.
Určitě to nebyla moje poslední návštěva. Jestli vás zajímá víc o Bitcoin Coffee– mrkněte na článek z KafeBloku.
8. únor 2015 17:02:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuNespokojená návštěva. Nedosmažené těstíčko na rybě, podprůměrné hranolky a několik hodin pocitu těžkosti jako bonus (a to se smaženým jídlem nemám obvykle problém). Za tu cenu nebaví a v příští pětiletce neplánuju návštěvu opakovat.
7. únor 2015 18:02:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku