Zápisník

Spices Restaurant – první dojmy

Spokojená návštěva. První den ostrého provozu! Pozvání na opening party jsem vynechal, vždycky raději vidím podnik jako obyč host a pěkně za vlastní... :)

Spices vyrostlo v Mandarinu po zavření a rekonstrukci předchozí hotelové restaurace Essensia. Udělali komplet nový interiér, přidali vchod z ulice a zásadně proměnili celý koncept. Chladnou a sterilní Essensii chtěli předělat na něco živějšího a současnějšího. Kdybych to měl srovnat v rámci pražské scény, tak je ten posun asi nejblíž k Sasazu, se kterým se dá Spices srovnávat v nejednom ohledu.

Interiér je tmavší, pestřejší a zábavnější. To se určitě povedlo. Přidali i docela hlasitou rytmickou hudbu a na každý stůl plácli obrovský kus vyleštěného dřeva, který slouží jako podstavec pro sdílení talířů. Pěkně moderní je i vinný lístek s asi dvaceti víny po sklenkách (cca 200 – 300 Kč). A zamakali i na baru, kde si připravili přes tucet signature koktejlů v asijském duchu (druhé pomrknutí směrem k Sasazu, ceny okolo 200 Kč).

Jídla v menu jsou rozdělená podle geografie do tří oblastí (třetí pomrknutí k Sasazu) a v rámci oblasti i na předkrmy i hlavní chody. Obsluha aktivně vyzývá ke sdílení (na tom jejich krásném pařezu, který zabírá skoro celý stůl), v praxi to ale zas tak pěkně nefunguje, protože hlavní chody k tomu nejsou přizpůsobeny (a museli byste je roznimrat jako v každém jiném podniku).

Co jídlo a chuť? Docela fajn! Zařadil jsem si to někde na pomezí mezi Sansho a Sasazu. Na rozdíl od Sansha mi chutě nepřišly tolik precizně vyladěné a pěkně zesílené. Na rozdíl od Sasazu zase nebyly tak extravagantní a výrazné. Spousta hostů na to ale podle mě bude reagovat pozitivně.

Skvělé byly krabí koláčky (295 Kč) – šťavnaté, s vyladěným salátem a mango majonézou. Klasické nudle Pad Thai (395 Kč) byly zase úplně předpisově ochucené. Jarní závitky s kachnou a foie gras (315 Kč) se naopak moc nepovedly. Tučné uvnitř i zvenku, k tomu nasládlý mango salát a ještě sladší omáčka na namáčení. Tuk na cukru a cukr na tuku. Hmmm...

Hovězí žebra na kari s pepřem (425 Kč) byla tak napůl. Maso bylo krásně měkké, nemohl jsem se ale dobrat žádné silné chuti, která by mě bavila až do konce. Dávali k tomu ale úplně hvězdný a načechraný rýžový pilaf. Tak toho bych klidně (a zcela přízemně) snědl celý talíř.

Dezerty jen stručně – lehké a pěkně vyvážené kokosové a pistáciové tiramisu (215 Kč) a banánový koláč se spoustou čokolády a tonka zmrzkou (215 Kč) co by rozněžnil i otesánka.

Sakumprásk s vínem i koktejly cca 3000 Kč. Na první ostrý den provozu i milý a pozorný servis. Do stropu jsem z jídla nevyhopsnul, žádné závěry z toho ale nedělám a těším se na další návštěvu v průběhu roku.

Boulangerie Le Caveau

Nespokojená návštěva. Na bagety odsud jsem dostal spoustu doporučení, ale teprve teď jsem se k nim pořádně dostal.

Nadšení chápu. Je to roztomilé místo hned u farmářského trhu. Bagety jsou na pohled pěkné, nejsou drahé (30 Kč) a pečou se přímo na místě. Provozovatelé si také dali nemalou práci a zajistili si originální suroviny i technologii. Za tohle všechno palec nahoru.

Se samotným pečivem mám ale problém. Čekal jsem krásnou otevřenou střídku plnou lesklých bublin. Bagety z Le Caveau jsou ale po nakrojení někde úplně jinde. Střídka je uzavřená, hutná a slušná bublina se mihne jen občas. Kůrka je také jen slabě křupavá a ne moc dobře vyvinutá.

Pěkné ukázkové bagety přitom sami inzerují, takže určitě ví, jak by měl výsledný produkt vypadat. Nějak se jim ale k němu nedaří dopracovat.

Jestli tam někdo narazíte na povedený kus, dejte mi vědět. Rád tam zajdu znovu. Nadšenému přístupu k francouzskému pečení určitě fandím! :)

Double B

Spokojená návštěva. Osud tohoto ruského kávového řetezce bude zajímavé sledovat (do konce roku prý chtěji otevřít ještě dvě kavárny v Praze).

Stran kávy a investic je to hodně nabušené, tím spíš ale zarazí strohý a podle mě i dost nepovedený interiér první pobočky. Je to velký prostor se spoustou denního světla, ze kterého by se dalo udělat fantastické místo (a ne, nemyslím tím černé tabule, bar z masivního dřeva, zavařovačky a průmyslová svítidla).

Káva mi ale dost chutnala (60 Kč, standardně dávají double espresso, dnes jednodruhová Etiopie). A ještě víc mě bavilo jejich menu, ve kterém docela dobře míchají svět výběrové kávy a kávové drinky, které jdou naproti konzumentům lattéček (já vím, strašný slovo).

Odkazuje to na takový zvláštní paradox současné kávové scény. Kdy špičkoví baristi na soutěžích připravují sofistikované signature drinky plné redukovaných ovocných šťáv, aromatických sirupů a exotických sladidel. V reálném provozu ale tyhle nápoje zákazníkům vůbec nenabízejí a tlačí je spíš do asketického pojetí kávy bez cukru a mléka.

V tomhle je Double B trochu jiné, tak uvidíme jak takové pojetí uspěje. Vinohrady jsou už teď kávově přesycené a podivný interiér tomu asi taky moc nepomůže. I přesto jsem ale na ně dost zvědavý.

Coffee Room

Spokojená návštěva.

Farmářské trhy Jiřák

Spokojená návštěva. První medvědí česnek v sezóně. 30 Kč za miniaturní svazeček, což je sice šílené, ale stejně jsem neodolal. Člověk z města, no... :)