Zápisník

pana Cuketky

Spices Restaurant – první dojmy

Spokojená návštěva. První den ostrého provozu! Pozvání na opening party jsem vynechal, vždycky raději vidím podnik jako obyč host a pěkně za vlastní... :)

Spices vyrostlo v Mandarinu po zavření a rekonstrukci předchozí hotelové restaurace Essensia. Udělali komplet nový interiér, přidali vchod z ulice a zásadně proměnili celý koncept. Chladnou a sterilní Essensii chtěli předělat na něco živějšího a současnějšího. Kdybych to měl srovnat v rámci pražské scény, tak je ten posun asi nejblíž k Sasazu, se kterým se dá Spices srovnávat v nejednom ohledu.

Interiér je tmavší, pestřejší a zábavnější. To se určitě povedlo. Přidali i docela hlasitou rytmickou hudbu a na každý stůl plácli obrovský kus vyleštěného dřeva, který slouží jako podstavec pro sdílení talířů. Pěkně moderní je i vinný lístek s asi dvaceti víny po sklenkách (cca 200 – 300 Kč). A zamakali i na baru, kde si připravili přes tucet signature koktejlů v asijském duchu (druhé pomrknutí směrem k Sasazu, ceny okolo 200 Kč).

Jídla v menu jsou rozdělená podle geografie do tří oblastí (třetí pomrknutí k Sasazu) a v rámci oblasti i na předkrmy i hlavní chody. Obsluha aktivně vyzývá ke sdílení (na tom jejich krásném pařezu, který zabírá skoro celý stůl), v praxi to ale zas tak pěkně nefunguje, protože hlavní chody k tomu nejsou přizpůsobeny (a museli byste je roznimrat jako v každém jiném podniku).

Co jídlo a chuť? Docela fajn! Zařadil jsem si to někde na pomezí mezi Sansho a Sasazu. Na rozdíl od Sansha mi chutě nepřišly tolik precizně vyladěné a pěkně zesílené. Na rozdíl od Sasazu zase nebyly tak extravagantní a výrazné. Spousta hostů na to ale podle mě bude reagovat pozitivně.

Skvělé byly krabí koláčky (295 Kč) – šťavnaté, s vyladěným salátem a mango majonézou. Klasické nudle Pad Thai (395 Kč) byly zase úplně předpisově ochucené. Jarní závitky s kachnou a foie gras (315 Kč) se naopak moc nepovedly. Tučné uvnitř i zvenku, k tomu nasládlý mango salát a ještě sladší omáčka na namáčení. Tuk na cukru a cukr na tuku. Hmmm...

Hovězí žebra na kari s pepřem (425 Kč) byla tak napůl. Maso bylo krásně měkké, nemohl jsem se ale dobrat žádné silné chuti, která by mě bavila až do konce. Dávali k tomu ale úplně hvězdný a načechraný rýžový pilaf. Tak toho bych klidně (a zcela přízemně) snědl celý talíř.

Dezerty jen stručně – lehké a pěkně vyvážené kokosové a pistáciové tiramisu (215 Kč) a banánový koláč se spoustou čokolády a tonka zmrzkou (215 Kč) co by rozněžnil i otesánka.

Sakumprásk s vínem i koktejly cca 3000 Kč. Na první ostrý den provozu i milý a pozorný servis. Do stropu jsem z jídla nevyhopsnul, žádné závěry z toho ale nedělám a těším se na další návštěvu v průběhu roku.

17. duben 2015 22:04:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Pony

Poslední zastávka u poníka - mladšího bráchy Kadeau. Živý neformální podnik a nová nordická v jednom. Na fotce je nejpovedenější chod – tatarák s okurkou a majonézou z potočnice. To nahoře je salát se sušeným nastrouhaným hovězím srdcem.

Pony je ve stejné lokalitě jako první kodaňské Kadeau, koncept i jídlo je teď ale úplně odlišné. A bohužel – ve srovnání s předchozím zážitkem nebo při porovnání s Relae (kde mají stejně rozsáhlé čtyřchodové menu také za 450 DKK) je to trochu slabota. Potrápili nás i uspěchaným a neosobním servisem.

Ňo, jediné štěstí, že jsme měli fajn společnost a dobrou náladu!

9. květen 2015 10:05:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Mikkeller & Friends a tacos na ulici

Symbióza pivního baru a tacos stánku přes ulici. Tákhle dobré to bylo. Už by to měl někdo zkusit i u nás!

8. květen 2015 18:05:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Lillebror

Tak dobrou koblihu jako v Maso a kobliha neměli, ale jejich croissant to dostatečně žehlil. Fajn snídaňové místo.

8. květen 2015 18:05:42 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Relae

Býložravé degustační menu a parování s naturalními víny. Skvělá atmosféra a nabušené jídlo. To všechno ve skvělém poměru cena/výkon (450 DKK za 4 chody + 395 DKK 4 x víno).

O Relae jsem psal už při první návštěvě Kodaně, takže na úvod i kontext se mrkněte tam. Tady jen stručně k návštěvě po 4 letech.

Ceny v Relae malinko stouply (v roce 2011 stálo stejné menu 345 DKK). Vzhledem k úspěchu a popularitě se ale vůbec nedivím. Jídlo drží pořád stejnou úroveň. A při porovnání s poslední návštěvou mám dojem, že hodně zamakali i na servisu. Celý večer měl úžasný tah a dohromady to vytvářelo takový ten vzácný pocit, kdy jídlo, místo i lidé okolo dokonale souzní.

Čert možná bude i v tom, že byl celou dobu na place i chef Puglisi a aktivně kmital okolo (do kuchyně nahlížel jen sem tam).

Následuje celé vegetariánské menu podrobně (fotky níže podle pořadí). Část jídel se mi podařilo dohledat i v jeho nové kuchařce Relae: A Book of Ideas.

Puglisiho styl spočívá v jednoduchém platingu, kdy jednotlivé komponenty nearanžuje po celém talíři se spoustou kudrlinek a barevných šmouh (jak je zvykem všude jinde). Místo toho ingredience minimalisticky vrství přes sebe, takže se k nim vždy dopídíte až v momentě, kdy se do jídla pustíte.

Specifické pro něj jsou i minimalistické kombinace surovin (obvykle pouze trojice) a hlavně neotřelá technologie úpravy zeleniny.

Sunchoke, mushroom and walnuts
Hnízdo z tenkých nitek portobella. Ve středu se ukrývá pyré z topinamburů a artyčoky. Jemné zemité chutě a hlavně hra s texturou. Je neuvěřitelné, co s houbou udělá takhle jemné nakrájení.

Sunflower seeds, parmesan and nettles
Tři roky vyzrály parmazán a kopřivové pyré, které se ukrývá pod risottem ze slunečnicových semínek. Zní to určitě divně, ale byla to pecka. Skvělá hravá kombinace!

Zpracování slunečnicových semínek má v knize Puglisi popsané detailně. Semínka se nejprve namočí, pak se krátce povaří v papiňáku a nakonec se zbaví slupek. Efektu krémového risotta se pak dosáhne vmícháním jemného máslového pyré ze slunečnicových semínek.

New onion and grilled purée
Grilovaná jarní cibulka, potočnice a uprostřed pyré ze spálené cibule. Plné a kouřové chutě. Ostrý steakový nůž jen podtrhával dojem, který si většinou odnášíte jen z masa na grilu.

Pyrý z cibule jsem našel v kuchařce. Cibule se nejprve spálí na grilu do černa (asi 15 až 20 minut). Pak se zavakuuje a rozvaří doměkka. Nakonec se rozmixuje, propasíruje a dochutí redukovaným bílým vínem, houbovou sójovkou (výluh z nasolených žampionů) a solí. Určitě to budu muset zkusit.

Yoghurt, lemon and egg
Příklad moderního dezertu a taky jeden z nejlepších, co jsem měl za pěkně dlouhou dobu! Jogurtová zmrzlina, citronová kůra, nalámané máslové sušenky a uvnitř ještě zakuklený teplý žloutek.

To si ani nedovedete představit, jak se to všechno božsky propojilo. Opravdu mistrovský balanc. Teplé vs studené, plné vs lehké, sladké vs kyselé. Wow!

Ke všem jídlům šla napárovaná naturální vína. Profičelo Ardeche, Jura, Beaujolai i Emilia Romagna. Všechno vypiplané rarity včetně jedné oranžády. Bokem ještě chléb z Mirabelle a olivový olej.

Pokud budete mít v Kodani čas (a peníze) jen na jeden podnik, tak bych neváhal ani minutu a šel do Relae.

8. květen 2015 11:05:02 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Objevy ze supermarketu

Islandský skyr, který teď v Dánsku hodně jede. Musím si to teprv nastudovat - chová se to jako řecký jogurt, ale má minimum tuku.

Mléčná čokoláda je úplně obyč, akorát je v téhle verzi na úplně teňoučké plátky. Ještě tenčí než kočičí jazýčky... :)

7. květen 2015 18:05:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další