Spokojená návštěva. První den ostrého provozu! Pozvání na opening party jsem vynechal, vždycky raději vidím podnik jako obyč host a pěkně za vlastní... :)
Spices vyrostlo v Mandarinu po zavření a rekonstrukci předchozí hotelové restaurace Essensia. Udělali komplet nový interiér, přidali vchod z ulice a zásadně proměnili celý koncept. Chladnou a sterilní Essensii chtěli předělat na něco živějšího a současnějšího. Kdybych to měl srovnat v rámci pražské scény, tak je ten posun asi nejblíž k Sasazu, se kterým se dá Spices srovnávat v nejednom ohledu.
Interiér je tmavší, pestřejší a zábavnější. To se určitě povedlo. Přidali i docela hlasitou rytmickou hudbu a na každý stůl plácli obrovský kus vyleštěného dřeva, který slouží jako podstavec pro sdílení talířů. Pěkně moderní je i vinný lístek s asi dvaceti víny po sklenkách (cca 200 – 300 Kč). A zamakali i na baru, kde si připravili přes tucet signature koktejlů v asijském duchu (druhé pomrknutí směrem k Sasazu, ceny okolo 200 Kč).
Jídla v menu jsou rozdělená podle geografie do tří oblastí (třetí pomrknutí k Sasazu) a v rámci oblasti i na předkrmy i hlavní chody. Obsluha aktivně vyzývá ke sdílení (na tom jejich krásném pařezu, který zabírá skoro celý stůl), v praxi to ale zas tak pěkně nefunguje, protože hlavní chody k tomu nejsou přizpůsobeny (a museli byste je roznimrat jako v každém jiném podniku).
Co jídlo a chuť? Docela fajn! Zařadil jsem si to někde na pomezí mezi Sansho a Sasazu. Na rozdíl od Sansha mi chutě nepřišly tolik precizně vyladěné a pěkně zesílené. Na rozdíl od Sasazu zase nebyly tak extravagantní a výrazné. Spousta hostů na to ale podle mě bude reagovat pozitivně.
Skvělé byly krabí koláčky (295 Kč) – šťavnaté, s vyladěným salátem a mango majonézou. Klasické nudle Pad Thai (395 Kč) byly zase úplně předpisově ochucené. Jarní závitky s kachnou a foie gras (315 Kč) se naopak moc nepovedly. Tučné uvnitř i zvenku, k tomu nasládlý mango salát a ještě sladší omáčka na namáčení. Tuk na cukru a cukr na tuku. Hmmm...
Hovězí žebra na kari s pepřem (425 Kč) byla tak napůl. Maso bylo krásně měkké, nemohl jsem se ale dobrat žádné silné chuti, která by mě bavila až do konce. Dávali k tomu ale úplně hvězdný a načechraný rýžový pilaf. Tak toho bych klidně (a zcela přízemně) snědl celý talíř.
Dezerty jen stručně – lehké a pěkně vyvážené kokosové a pistáciové tiramisu (215 Kč) a banánový koláč se spoustou čokolády a tonka zmrzkou (215 Kč) co by rozněžnil i otesánka.
Sakumprásk s vínem i koktejly cca 3000 Kč. Na první ostrý den provozu i milý a pozorný servis. Do stropu jsem z jídla nevyhopsnul, žádné závěry z toho ale nedělám a těším se na další návštěvu v průběhu roku.
17. duben 2015 22:04:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuTy jo. Aneb co udělá trocha barvených čverečků na starém opečeném chlebu z Praktiky.
Paprika je spálená na plotně, zapařená v pytlíku a oloupaná. Zlatá řepa je syrová a jen nakrájená na drobné čverečky, které v zálivce rychle změknou.
Obojí promíchat s nasekanou bylinkou (bazalkou) a zalít spoustou oliváče a citrónové šťávy. Sůl, pepř a chvíli odležet. Paprika i řepa pustí naprosto fantastickou štávu.
Pak už jen křupavý plátek chleba a třeba kousek natrhané mozzarelly. Dalo by se to dělat po tunách a vychlazené z lednice to chutná úplně nejlíp.
6. srpen 2015 18:08:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuChcete tip na skvělý víkend na výlet? Mám hned dva! Oba jsou plné vína a na Moravě. Jeden v Boleradicích, druhý ve Velkých Bílovicích.
1) Festival autentických vín na Moravě (Boleradice)
V pátek degustace a sklepy – Ota Ševčík, Zdeněk Vykoukal, Richard Stávek a Petr Koráb. V sobotu odpoledne pak degustace pohromadě – Strekov 1075, Kasnyik, Mátyás, Petr Koráb, Richard Stávek, Tomáš Čačík, Jiří Šebela (Dva duby), Válka, Koráb, Stávek, Ševčík a Vykoukal.
2) Putování po sklepech aneb Malý festival autentických vín (Čejkovice, Velké bílovice)
V pátek a v sobotu otevřené sklepy a degustace – Petr Kočařík, Jaroslav Osička, Dobrá vinice, Bogdan Trojak, Strekov 1075, Radek Varmuža, Milan Nestarec, Dalibor Osička a Radek Osička.
Ve verzi pro odvážné to teoreticky můžete vzít na jeden zátah a stihnout obojí. Autem je to podle map necelá půlhodinka.
6. srpen 2015 10:08:42 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuÚžasné fotky a povídání o kultuře jídla na Krétě. Tohle si prostě musíte rozkliknout. Já bych jel hned!
Krétská pec (Xylófourno)
Kouzina E.P.E.
Na dění okolo značky Ježkův statek a prodejen Sklizeno se v nejnovějším článku podívala autorka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá. Jako doplnění si můžete dát i komentář Michala Hromase Ve vlastní šťávě.
Nový článek ilustruje rozdíl mezi realitou a představou (viz fotogalerie), kterou o podobných výrobcích získávají zákazníci.
Na jedné straně krásné obrázky z fotobanky a na druhé běžný zemědělský provoz se všemi nefotogenickými zákoutími, které v takovém typu provozu bývají.
Tahle mezera mezi skutečným a virtuálním obrazem je fakt zbytečná a teď se ukazuje, že trhu neprospívá.
Článek znovu poukazuje i na pár konkrétních výrobků a jejich pozadí. Nově ale taky třeba na farmářské vepřové z Ecoproductu, kterým firma doplňuje sortiment hovězího bio masa z vlastní produkce.
Formálně je vše značené správně (maso nenese chráněnou známku pro bio výrobky), na obalu je ale název firmy, který obsahuje slůvko "eco" a hned vedle je webová adresa se slovním spojením "kvalita bio". Zákazník se tak může snadno splést a vzít si maso v domnění, že je v bio kvalitě (stejně jako hovězí z Ecoproductu). O tom co je to vlastně to "farmářské prase" ani nemluvím...
Je to všechno už vážně únavné a nikomu zúčastněnému to moc nezávidím. Věřím ale tomu, že se z toho dá snadno získat poučení do budoucna. A že to český trh s potravinami alespoň trochu posune.
Uvidíme. I když to teď tak možná nevypadá, já jsem stále optimista.
5. srpen 2015 15:08:57 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuHi, @Gachatz, here's that definition you were asking about. pic.twitter.com/4mZY3uN1Di
— Pete Wells (@pete_wells) 4. Srpen 2015
4. srpen 2015 21:08:49
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku