Zápisník

pana Cuketky

Lukáš Zahradník ze Slovenska je mistr světa amoleta v přípravě Aeropressu!

Jedno velké WOW a pořádná gratulace! Přikládám jeho vítězný recept v češtině, který uvedl pro Sprudge.

1) Aeropress v obrácené pozici, 20 g kávy (hrubost 7.3 na mlýnku Mahlkönig EK34, ehm... :) a voda o teplotě 79 °C.

2) Kávu v Aeropressu zalít 60 g vody, prudce zamíchat 15 vteřin a nechat dalších 30 vteřin vykvést.

3) V průběhu dalších 10 vteřin přidat zbylou vodu (celkové množství v originálu receptu bohužel chybí) a pomalu, cca 45 vteřin stlačit. Celkový čas je cca 1:37.

Lukáš soutěžil pod hlavičkou slovenské pražírny Green Plantation.

Za Česko se v Seattlu bil i Jiří Sládek z Brewbaru Náplavka. A svoje první vystoupení na paralelně probíhajícím WBC má za sebou i Adam Neubauer (progres a fandění sledujte tady).

10. duben 2015 18:04:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Mléčné speciality – Miloš Teplý a kolektiv

Šedesátá léta a počátky průmyslové výroby potravin, kdy se v Česku stavěla celá potravinářská odvětví na povel (a pěkně v pětiletkách), to musel být neskutečný rachot. Potravináři, výživáři a inženýři v plné ráži.

Ne, nedělám si z toho srandu. Když si tou knížkou listuji, tak úplně koukám, kolik se toho v té době dělalo a jak to bylo rozjeté. Od zpracování mléka, přípravu mléčných kultur, přes specializované závody až k maloobchodu a výrobně distribučním jednotkám mléčných jídelen.

Jogurty, tvarohy, krémy, kysaná a ochucená mléka i první nanuky a zmrzliny. Všechno primární místní výroba a většinou čistě ze základních surovin.

Nijak si to neidealizuji, ale jen mě to prostě fascinuje. Navíc k tomu všechny ty tradiční skleněné a papírové obaly, které člověk jen matně pamatuje z dětství. Úplně z toho mám chuť adoptovat nějakou malou rozvojovou zemi a rozjet tam národní průmysl mléčných specialit... :)

Jako bonus přidávám pár raných průmyslových receptur. Na nanuk Míša, tehdy ještě balený po velkých kostkách. A na Pribináček, u kterého určitě překvapí široká paleta uvažovaných příchutí (mj. zeleninový, pomerančový, angreštový, s rajčaty).

3. duben 2015 16:04:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

The Real Meat Society

Spokojená návštěva. Příprava na Velikonoce zahájena! Krásná jehněčí kýta a předeček (cca 5 kg), které si chystám na pomalé pečení na ohni.

Letos chci zkusit jednu starou techniku. Maso se při ní nandá na rožeň a ten se pak jednoduše zapíchne těsně vedle ohně. S ohněm a žárem se pak šoupe podle potřeby a maso se pomalu opéká několik hodin. Viděl jsem to dělat přímo Paula Daye, tak snad jsem to odkoukal správně a celé to nezmrvím.

2. duben 2015 17:04:23 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Small Plates Grow Up

U nás je asi nejlepší příklad Sasazu. A to i včetně té anarchie na stole, o které se v článku mluví.

1. duben 2015 21:04:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Chef Miroslav Růžička opět v Pardubicích

Druhé Chez Miro (jáj, toto letí) to nebude, ale i tak jsem děsně rád, že se v Pardubicích objeví něco nového a bude u toho šéfkuchař Růžička.

1. duben 2015 21:04:14 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další