Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Šedesátá léta a počátky průmyslové výroby potravin, kdy se v Česku stavěla celá potravinářská odvětví na povel (a pěkně v pětiletkách), to musel být neskutečný rachot. Potravináři, výživáři a inženýři v plné ráži.
Ne, nedělám si z toho srandu. Když si tou knížkou listuji, tak úplně koukám, kolik se toho v té době dělalo a jak to bylo rozjeté. Od zpracování mléka, přípravu mléčných kultur, přes specializované závody až k maloobchodu a výrobně distribučním jednotkám mléčných jídelen.
Jogurty, tvarohy, krémy, kysaná a ochucená mléka i první nanuky a zmrzliny. Všechno primární místní výroba a většinou čistě ze základních surovin.
Nijak si to neidealizuji, ale jen mě to prostě fascinuje. Navíc k tomu všechny ty tradiční skleněné a papírové obaly, které člověk jen matně pamatuje z dětství. Úplně z toho mám chuť adoptovat nějakou malou rozvojovou zemi a rozjet tam národní průmysl mléčných specialit... :)
Jako bonus přidávám pár raných průmyslových receptur. Na nanuk Míša, tehdy ještě balený po velkých kostkách. A na Pribináček, u kterého určitě překvapí široká paleta uvažovaných příchutí (mj. zeleninový, pomerančový, angreštový, s rajčaty).
3. duben 2015 16:04:29
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Jedno z mála míst v Praze, kde nakoupíte hned tři druhy cizrny (tmavou indickou, klasickou světlou i obří 12 mm +) a taky loupanou žlutou čočku co vypadá jako náš půlený loupaný hrách. Luštěninářský klub by tu mohl rovnou zasedat!
Spokojená návštěva.
Děsné italské kafe, nicméně celá nedělní snídaně zachráněna skvělými vejci do skla a liskooříškovou kostkou.
Po první návštěvě s ochutnávkou degustačního menu mám z podniku smíšené pocity. Prostředí, servis, víno i atmosféra naprosto parádní. Některá jídla opravdu na špici (wow kedlubna s drožďovou omáčkou, hlemýždi s morkem a pažitkou), jiná nevyrovnáná (sumec s kapustou a čočkou, dezert s banánem) a jedno zcela mimo (vysušený bůček v jehličí s velkou kouřovou show).
Vadilo mi kopírování nápadů z jiných podniků bez uvedení kreditu. Uzený jazyk s jablkem skoro jako v La Degustation je fakt okatý. Doslovné převzetí sýrového chodu včetně inventáře podle Eleven Madison Park, to samé s rybím chodem podle Chef Steps.
Problematický je i jejich slogan "free range dining", který by asi měl odkazovat k výběru místních a sezónních surovin. V menu to ale neplatí a objevuje se tam třeba kreveta nebo foie gras. Ale třeba to jen nechápu a slogan podniku žádný význam nemá.
Snad je to všechno jen tápání po startu. Tím, jak je Field ambiciózní, tak se o nich bude určitě hodně mluvit a příští měsíce budou pod lupou. Uvidíme tedy.
Bamboo Geisha od Doubleshotu. Sladkost jako z adventního kalendáře ;)
HLEDAT
