Šedesátá léta a počátky průmyslové výroby potravin, kdy se v Česku stavěla celá potravinářská odvětví na povel (a pěkně v pětiletkách), to musel být neskutečný rachot. Potravináři, výživáři a inženýři v plné ráži.
Ne, nedělám si z toho srandu. Když si tou knížkou listuji, tak úplně koukám, kolik se toho v té době dělalo a jak to bylo rozjeté. Od zpracování mléka, přípravu mléčných kultur, přes specializované závody až k maloobchodu a výrobně distribučním jednotkám mléčných jídelen.
Jogurty, tvarohy, krémy, kysaná a ochucená mléka i první nanuky a zmrzliny. Všechno primární místní výroba a většinou čistě ze základních surovin.
Nijak si to neidealizuji, ale jen mě to prostě fascinuje. Navíc k tomu všechny ty tradiční skleněné a papírové obaly, které člověk jen matně pamatuje z dětství. Úplně z toho mám chuť adoptovat nějakou malou rozvojovou zemi a rozjet tam národní průmysl mléčných specialit... :)
Jako bonus přidávám pár raných průmyslových receptur. Na nanuk Míša, tehdy ještě balený po velkých kostkách. A na Pribináček, u kterého určitě překvapí široká paleta uvažovaných příchutí (mj. zeleninový, pomerančový, angreštový, s rajčaty).
3. duben 2015 16:04:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Nově otevřená rybárna v Dlouhé, mezi Sisters a Bistrotékou. Dobře zasobené. Dělají ryby na grilu i sushi, tak uvidíme. Dnes jsem vzal jen čerstvé ústřice z takového fancy akvárka, co si tam nainstalovali. V Dlouhé budou (doufám, že ostře) konkurovat rybárně v Tržnici Dlouhá 14.
24. leden 2015 14:01:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Flat white, ne asi.
24. leden 2015 14:01:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. I like. Dnes jsem se konečně rozhoupal a zkusil jejich meat pie (krůtí & vepřové) s brkaší. Škoda, že mi to trvalo tak dlouho!
Obligátní skotská vejce byla samozřejmě taky (myslím, že už natrvalo usazený signature dish Koblihy). Paní u vedlejšího stolu nad nimi dokonce jásala – jé, vejce v chlebu! No tak těsně vedle, no... :)
24. leden 2015 14:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuOk, tohle už přestává být vtipný! :) Vždycky, když poslední dobou narazím na nějaký WTF článek, který vyvolává pobavení v komunitě lidí z gastronomie, můžu s klidem tipovat na Forbes.cz.
Mix vyšroubovaných titulků, neodbornosti a PR. Jo, to by mohlo v české mutaci prestižního časáku zabrat!
Desatero opravdu dobré restaurace. Jak ji poznáte a jak se v ní chovat? Opravdu mimoňský kus o fine diningu (via Kamura FB), který posiluje všechny navlhlé představy o "luxusní restauraci". Ty vole!
Jak poznáte správně udělané espresso? Tohle jsou rady od baristy roku. V titulku parazitování na zavedené značce baristických soutěží Barista roku. V textu pak snůška mýtů a zastaralých informací z oboru od člověka, který dobré espresso pravděpodobně nikdy neměl v ruce. PR lidi z Costa Coffe museli jásat nad úspěšným zásunem.
Legendární kuchař chce Čechům ukázat, jak chutná to nejlepší mexické jídlo. Nafouknuté a přežvejknuté PR pro restauraci, která bude muset ve skutečnosti ještě hodně zamakat, než se dočká první pozitivní recenze. Američan přijel dělat hospodu do Prahy – podělejme se!
24. leden 2015 11:01:55 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Nebýt dobrého vína, servisu a společnosti, tak dávám spíš zamračenou. Nic moc jehněčí předkrm s úlomkem kosti, o který jsem si málem vylomil zub. Hlavní chod s křepelkou s lanýžovou nádivkou a květákem slušný, ale zas pro změnu vlažný. Průměrná žemlovka s vanilkovou omáčkou nakonec.
Slabé a rozpačité, když o tom tak uvažuju (útrata i s vínem na osobu cca 1100 Kč). Dám tomu ale určitě ještě jednu šanci, než se nový chef Tomáš Levý pořádně zabydlí. Novou hospodu s tak fajn víny (naturální pecky - Andrea Calek, Domaine Le Mazel) a dobrým jídlem bych měl v Praze moc rád.
23. leden 2015 22:01:02 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku