V roce 2012 jsem procitl s úpornou chutí na mrkev. Můj karotenem zastřený pohled musel vzbuzovat obavy o mé zdraví. Přihazoval jsem do hrnců další a další mrkev, všechno bylo oranžové a ulepeně sladké. Vzniklo nejmrkvovější jídlo na světě — carrotto!
3. leden 2012 12:01:54 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuPokud vám tahle kanadská hranolková specialita v Praze chyběla, tak už za chvilku budete moct chodit do nového podniku Garage, který otevírá na Křižíkově hned naproti Můj šálek kávy.
Mezi všudypřítomnými burgery a hot dogy příjemné osvěžení!
25. červen 2015 09:06:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuJay Rayner k věci. Platí plus mínu i pro Česko. Pokud někde v gastronomii v příštích letech uvidíme další růst, tak ve fine diningu to rozhodně nebude.
Právě naopak – s mladšími hosty z nové generace čeká fine dining pomalé vymírání.
22. červen 2015 20:06:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDnes z kategorie podivných kombinací, které jsou vlastně úplně boží! :) Hrachovka s ančovičami, v detailu i na zápisníku... #prkýnko
22. červen 2015 17:06:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuNáhodný objev při ohřívání zbylé hrachové kaše (úplně obyčejné s mlékem a máslem), který mi nadiktovalo dnešní upršané počasí.
Nikdy bych neřekl, co dokáže pár ančoviček, olivový olej, pepř a pár gramů parmazánu. Určitě se té kombinace nelekejte, funguje skvěle a vše se dokonale spojí.
Možná v tom hraje roli naučené spojení hrachovky s něčím uzeným a slaným. Čert ví, zkuste sami.
A aby to byla idylka úplná – tak k tomu jedna dokonale vykřupaná topinka ze starého chleba z Praktiky. Mňám!
22. červen 2015 16:06:48 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuVzpomínáte na obhajobu intenzivního zemědělství? Takhle nějak to pak může vypadat v praxi. Plodová zelenina z moderních skleníků bývá občas docela opovrhovaná, v reálu (a obzvlášť mimo sezónu) ji ale nakupují skoro všichni.
Bohužel nejsem zemědělský ani ekologický inženýr, takže neumím posoudit reálné dopady na životní prostředí. Bylo by ale hodně zajímavé porovnat vstupy (energie, hnojiva, chemie na ošetřování) a výstupy (co odchází do prostředí) třeba s konvenčním nebo ekologickým pěstováním rajčat.
Skleníková výroba je závislá na spoustě elektřiny a všechny substráty pro výživu se musí přidávat uměle. Na druhou stranu ale zase zatěžuje jen malou plochu a produkce je hodně efektivní.
Pokud by vznikaly podobné skleníky i v Česku a byly napojené na obnovitelné zdroje energie (o což se, tuším ta firma i snaží), tak odpadají argumenty o zbytečném dovozu ze zahraničí. Dost by mě zajímalo jaké další argumenty proti tomuto způsobu produkce vlastně zůstávají.
A Čubův megaprojekt, kde má ke skleníkum v uzavřeném okruhu i ryby, si dejte jako bonus.
22. červen 2015 12:06:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku