3 SAPA tipy a Viet Food Friends

Tohle je proste parada! Ta treti fotka nahore vypada neskutecne! Blog samozrejme ukladam!

Blog vypadá moc slibně! Těším se hlavně na recepty. Ve Slovníčku bych docela uvítala fotky – v SAPĚ se mi moc nedaří domluvit česky, takže musím vybírat jen pohledem a názvy mi nic neřeknou. Třeba autorky doplní?:)

A tedy ty fotky jídel vypadají pěkně žravě:)

Tak jsem hned po přečtení dostala strašnou chuť na vietnamské jídlo a protože mám Sapu kousek, zajela jsem si pro Bahn cuon – výslovnost prý asi báň kuon.
V tomhle podniku jsem byla poprvé, zatím jsem byla jen mockrát na buncha v Hai ha. Čekala jsem podle vašeho popisu útulný podnik, ale bylo to tam teda dost podobně jetý:) Nicméhně kvůli tomu do Sapy nechodíme, že:)
Jídlo jsem si nechala zabalit (cena 70 Kč), což mu určitě trošku ubralo, ale všechno jsem přinesla krásně nabalíčkované, napytlíčkované a bylo to vynikající! A porce je to pořádná:)
Měla jsem tohle jídlo párkrát od vietnamských sousedů, ale nevěděla jsem, jak se jmenuje. Doma mu říkáme z legrace, ale s láskou „slizky“:) A připadalo mi opravdu jako od sousedské maminky:) S hromadou koriandru, nálevem v pytlíčku, asi osmi slizkami, tři kousky „sekané“, přibaleným citronem a jednou chilli papričkou, celé důkladně posypané zřejmě osmaženou cibulkou.
Delikatesa, já jsem té vietnamské kuchyni úplně propadla.
Příště jdu na bun oc!

↪ 1 L.A.: hehe, tak to jsme se tam mohly potkat, my tam byli po jedné :)

Jak už tady píše Veraiconica, Vietnamské kuchyni jsem zcela propadl. Doma si vařím už několik měsíců Pho Bó a to v několika obměnách. Dopoledne bez této dokonalé svačinky si skoro nedokážu představit. Také mí kolegové a známí si po ochutnání velmi rychle zvykli na neobvyklou chuť a vyzývají mne stále k novým a novým várkám. Bohužel, stává se, že na mne ani nezbyde :-)
Vyzkoušel jsem i Bun Cha a tomu zcela propadnul můj kamarád a spolubydlící (jen na koriandr ho nemůžu naučit).
Jelikož se mi dostává od lidí v mém okolí stále víc a více dotazů, jak na to či ono, začal jsem nejprve na Facebooku a posléze i na vlastní doméně psát „jak na to“.
Tak zkuste nahlédnout.Bude toho v obsahu přibývat. I když kvalit pana Cuketky jistě nedosáhnu :-)

http://www.moje-dobroty.cz

já nevím, ale vy se to nebojíte jíst? já když vidím vždycky ty záběry hygieny z různých asijských vývařoven, i z té tržnice, v kombinaci s neustálými přehmaty výrobků z asie, co se hodnot nepovolených zdraví škodlivých látek týče, tak si prostě o jejich jídle nedělám nejmenší iluze, fakt bych nešla nikam
(jo, jasně, některé české pochybné podniky na tom taky nejsou nejlépe, stačí sledovat Šéfa, jenomže tam nechodím taky, takže pěkně spravedlivě … ale krysy a maso bez lednice jen různě poházené jsem tam neviděla, to je zas pravda)

v šéfovi je prostě často vidět bordel, jak v lednici, tak v prostorech, mastnota atd.

a ty zátahy hygieny v restauracích/tržnicích často probíhaj ve zprávách, však si zkuste na o téma něco vygooglit ..

nejde mi o čistotnost obyvatel, spíš o jejich svérázný přístup k čistotě v přípravnách jídla a skladech a tak dále ..

Mám pocit, že čistotnost kuchaře se zachováním hygienických postupů celkem souvisí. Já se ale obecně nebojím jíst skoro nikde, spíš si vybírám co. U tepelně upravených jídel jsou rizika celkem malá, souhlasím i s Kytkou ohledně surovin… to bych se spíš bála dát si nějaký ten Katův šleh (nehledě na to, že ten bych si nedala i z jiných důvodů)

Pro Marii: V SAPĚ jsou 365 dní v roce. BYdlím kousek a nikdy se mi nestalo, že by tam nebyli. TAkže s chutí do toho.

bohužel měl jsem tu čest poněkud blíže s asiaty stran hygieny spolupracovat
Tam se na to prostě nehraje.
Tam nikoho nezajímá obsah kadmia, olova nebo rtuti v potravinách.
Melamin v mléce…bakteriální kontaminace…hygiena přípravy a uchovávání…
čert to vem, je to prostě netahá

nelegální jatka, katastrofální podmínky zvířat, bordel a špína při zpracovávání masa

ale jistě, vietnamská vlna.....je to prostě v módě, tak hlavně běžet s davem a nějakou tu hygienu a kontaminaci neřešit

od bio fanoušků a ctitelů „zdravých potravin“ je to zvláště zábavné čtení

/ na rovinu, po osobních zkušenostech a bohužel bližší znalosti prostředí by mě tam více nikdo nedostal ani heverem. Khůl, ne khůl. :-) /

Čiší z vás předsudky, doktore, a přijde mi obzvláště zábavné, jak hážete všechny Asiaty do jednoho pytle – Číňan, Vietnamec, Thajec nebo Japonec – dyť je to jedno, všechno to má šikmý voči. Je mi za vás trapně.

Nevyhovující potraviny se bohužel občas na našem trhu objeví a nemusí to být zdaleka jen z Asie. To ale pro soudného člověka není důvod zanevřít na celou jednu národní kuchyni, která je mimochodem vynikající a světově proslulá. Je to jen důvodem k tomu, být jako spotřebitel obezřetný a mrknout se občas na stránky SZPI. Jako kdyby nebyla možnost koupit si jiné rýžové nudle než hliníkové. Vaši poznámku o jatkách nechápu – vy se skutečně domníváte, že místní vietnamské restaurace vaří s masem dováženým z Vietnamu? (Ať už tamní jatka vypadají jakkoli.) Pokud víte o nelegálních jatkách někde tady v Čechách, obraťte se na policii.

Upřímně, obávám se, že za vaší starostí o hygienu se schovává jen a pouze obyčejný rasismus. Jako byste nebyl schopen pochopit, že i Vietnamci jsou obyčejní lidé, tj. někteří hygieny dbalí více, někteří méně, stejně jako my. Musím říci, že ve vietnamských restauracích a bistrech poslední dobou jím docela často (mám dvě v docházkové vzdálenosti) a špatně mi nebylo nikdy, ani nemám špatné zkušenosti s úrovní hygieny. Obdobně mí přátelé – nevím o jediném, který by měl někdy zdravotní problémy po konzumaci jídla ve vietnamské restauraci / bistru. Kéž bych jen s českými hospodami měla stejnou zkušenost.

A na závěr, co se zdraví týče, myslím, že nám všem jenom prospěje, když budeme jíst o něco méně vepřo-knedlo-zelo a o něco více jídel, které obsahují čerstvou zeleninu a nekoupou se v tuku.

Red Hot Chilli v Křižíkově 67. Jsem vietnamským začátečníkem, ale moje rozjedenost dovoluje bez velkých okolků tuhle adresu doporučit . Mají už od sedmi od rána! Přišel jsem v devět, bylo prázdno a mohl jsem si vybrat cokoliv. Nedal jsem si tedy snídani, ale prožil si jakýsi malý brunch. Sáhl jsem zprvu po hovězím vývaru. Chuťově vyladěný, masíčka symbolicky, přišel mi k chuti. Pak závitky. Harmonie chutí takřka klasická. Čerstvost, vyváženost komponent. Nutno ochutnat. Nakonec mi sympatická a půvabná zřejmě paní majitelka nabídla sladkou tečku – přirovnala ji k pudinku, na bázi banánu a kokosu. Já bych ji odvážněji přirovnal k oblíbené české pohádkové krupičné kaši, a kokos bych nezdůrazňoval. Co jsem dostal na stůl? Zajímavě, odlehčeně upravený banán v „krupicové“ kaši zcela nečeské a nijak výrazně kokosové chuti, ale velmi lahodné, vše posypáno sezamovým semínkem. Mlsnost si přišla na své. Hvězdná byla vietnamská káva. Jakoby s přídavkem alkoholu, ovšem s ujištěním, že v ní žádný špiritus není. Jen káva a slazené kondenzované mléko na dně. Vietnam býval díky Francouzům kdysi kávovou velmocí, jak jsem se mezi řečí dozvěděl.
Bylo to hezké dopoledne plné povídání, perlivého smíchu paní majitelky, která nejen mluví a rozumí bezvadně česky, ale orientuje se ve středoevropském prostoru s přehledem, vnímavostí a smyslem pro humor, které by asi ledasjakého zákazníka vietnamských tržnic překvapily. Moje sebeironické vtípky zabraly jako už dlouho ne. Snad jsme si i trochu porozuměli. O což při jídle krom ukojení hladu a chutě jistě také kráčí :-)
PS: Omlouvám se za absenci vietnamských názvů. Budu na tom pracovat.