Cider ve městě

Cider doma? Tak to si zavez do moštárny. Ta drtička se ti rozpadne a lis stopro prdne vejpůl. Polož to kladívko, než si něco uděláš. Spontánní fermentace? To špatně skončí.

Všechny tyto dobře míněné rady po mně sjížděly jako kapky moštu po demižonu. Nebylo zbytí. Touhu kvasit neočuráš ani neucpeš. Jak se to jednou nahromadí, musí to rychle ven. Pro jabka, kupu dřeva a nářadí!

Je to nakažlivé!

Loni mě domácí výrobou cideru dokonale nakazil Ondra z Winepunku. Nejenže se mu vydařily první pěkné pokusy (Applepunk část 1. a část 2.), ale ještě stihl zorganizovat první malou ochutnávku domácích jabčáků u nás. Letos jsem to prostě musel dohnat.

Původně jsem chtěl projekt domácího jabčáku pojmout čistě jako lokální záležitost. Obejít všechny sousedy v naší čtvrti. Zjistit si, kdo má jabka, a vydyndat od nich po pár kilo. Postupně jsme se ale natolik zaplantal do montáže lisu a drtičky, že na tuhle myšlenku už nezbyl čas.

Vyřešil jsem to jinak — uspořádal jsem cider brigádu pro kamarády. Vstupné bylo 10 kg jablek na osobu výměnou za několik hodin pracovní terapie na naší zahradě a občerstvení (guláš, Momofuku bůček a čaj s rumem).

Tím jsem si zároveň vylečil trápení se správnou volbou odrůd. Nechal jsem to na náhodě — ono to nějak dopadne.

Hardware

Technologickou přípravu před akcí jsem taky moc nepřeháněl. Spoléhal jsem na dostatečně silnou expresi kutilského genu. Tedy, ne ve smyslu řemeslné zručnosti, ale v duchu ustavičné chuti se v něčem vrtat a snad i dovrtat.

Lis jsem udělal jako jednoduchý dřevěný rám, ve kterém se jabka lisují v placatých „koláčích“ pomocí heveru. Drť se nandá do obyčejné plachetky, která se obloží roštem, aby mohla šťáva vytékat okolo. Zvedák to pak smáčkne k sobě a vy dole s přiblblým úsměvem koukáte, jak teče zlatý mošt.

Zní to jednoduše, ale v praxi je okolo toho spousta štelování. Správný hever, správná plachetka, správný rošt, správná technika. Chce to zkrátka svoje. Sám jsem proces jakžtakž vyladil až třetí po brigádě, kdy jsem dolisovával zbývající drť. Příště už to ale pošvihá!

Drtička je zcela jiná potvora a tam jsem si docela naběhl. Snažil jsem se o model s rotující ovrutovanou kulatinou, která koná zkázu ve strmé násypce, ale šlo mi do fest ztuha. Blbá kulatina, křivá díra v ní i šišatá násypka. Když si představíte, že se to celé pohání vrtačkou, tak je porod koncem pánevním slabý odvar. Doteď jsem rád, že v sobotu nikdo neodcházel s nerezovým vrutem v čele.

Jak už to tak ale bývá, pevná vůle a trocha té hrubé síly a rumu zvítězily a na konci se nám přeci jen podařilo vylisovat asi 45 litrů moštu. Zbývající drť jsem pak ještě jednou prohnal lisem a dolisoval dalších 15 litrů. Když jsem to převážil, dosáhli jsme na překvapivou výlisnost něco okolo 45%.

Co dál?

V průběhu drcení a lisování nám přálo počasí. Venku pršelo a bylo asi osm stupňů. S moštem se nemuselo spěchat, protože jsme byli v jedné velké sychravé lednici.

Výsledný mošt měl cukernatost okolo 12 °NM (12 kg cukru na 1 hl moštu) a chutnal báječně. Z prvního lisování jsme ho plnili přes plátýnko do plastového barelu (60 l). Mošt z druhého lisování jsem dával zvlášť do skleněného demižonu. Jabka byla dobře přebraná a do drtičky nešlo nic nahnilého ani plesnivého. Zároveň se ale nemyla, aby na nich zůstalo dost života pro fermentaci.

Mošt jsem nesířil ani nepřidával kulturní kvasinky. Rozkvasil jsem jenom část moštu doma u topení. Ta už je teď pěkně rozjetá, a tak šla zpátky do větších nádob. Tam se bude pod kvasným bublátkem odehrávat nejnapínavější část:

C6H12O6 → 2 C2H5OH + 2 CO2

Podělat se toho může ještě docela dost, takže jsem neskutečně zvědavý. Budu teď hlídat teplotu a hlavně očichávat nádoby, jestli mošt neujíždí směrem k octům a ředidlům. To by mě namíchlo.

Pokud to dobře dopadne, na konci podzimu už snad půjde ochutnávat. Dám vědět!

S domácím ciderem ještě nekončíme, budu vás ještě průběžně informovat. Pro mě je teď klíčové zjištění, že se dá moštovat v malém i doma. Jak to máte vy? Moštujete? Kvasíte? Jabčákujete? Hrňte to rovnou do lisu! Díky všem donorům, pracantům a Ondrovi za průběžné konzultace.

Reklama

Komentáře

Cider delame, ale s koupenym mlynkem i lisem. Nejvetsi problem byl zatim nakoupit veci v Praze. Vsechno beru z Mikulova nebo Brezi (kvasinky, siru, hardware) a v rozumnem udrzovani konstantni teploty mostu. Standardne se mi dari neregulovane mezi 17 a 19 stupni a kvasi to rychlejc, nez bych chtel.

A ad myti jablek pred lisovanim – vykvasi to i kdyz se umyji (myjeme je pokazde a prakticky pokazde to vykvasilo, slechtene pouzivame z duvodu polnich podminek).

(to je debilni preklep, ale kdyz se odmysli tecka a prida se tam zavorka, dava to smysl :) )

60 litrů je úctyhodný výnos. Good luck s fermentací!
BTW, lisovat se dá i heverem zapřeným ve dveřích, jste-li se v nějaké solidní budově.

jeee cider miluju… my doma jen moštujeme a jabčákujeme… zato ve velkém :-) ale není nic lepšího než domácí vína, ať už rybízová, jablečná,… :-) A ť se to povede!

Moc Vám fandím, pane C.!
Osobně bych se asi neudržela a ukoštovala tak 1/3 moštu, ještě než by ho napadlo kvasit.
BTW: Prosím, zasvětťe neznalou…Jak se liší domácí výroba jablečného vína a cideru?

hihihihiihih tak to je opravdu mile napsane a nafocene nadseni s toho primo kvasi :))))) lol:)))))

Pane C, podle 45 % není uctýhodných. Normálně se to pohybuje od 50–70 %, já jsem teď byl přes těch 60 %. A jinak… taky mě to chytlo. A šel jsem na to jako vy. Sehnal jsem si lis. Parádní, starý, prověřený lis. Po první várce jsem se na to vykašlal a vzal to do moštárny. Čekal jsem 30 minut, pak jsem nasypal jabka do drtičky a odnesl si za dalších 20 minut 43 litrů. Litr za 5 korun. V pondělí jsem změnil moštárnu, tam měli podle mne kvalitnější drtičku, sice jsem déle čekal, ale lis byl skvělý takže jsem vytěžil dalších 32 litrů za 10 minut. V této cena 4 Kč za litr. Prostě moštárna se vyplatí. Domácí má svoje kouzlo, ale tohle je mnohem pohodlnější, navíc tam třeba narazíte na zajímavého zahrádkáře či tip :-)

Tu se dá sehnat nejbližší moštárna ve vašem okolí http://www.zahradkari.cz/…ny/index.php#5

Co se týče jablek, taky jsem měšťák (Hradec Králové) takže nemám sad. Ale pokud jezdte na cyklovýlety koukejte po krajině. Podél cest je tolik stromů! Já narazil u nás na krásnou alej cca 50 švestek výsledkem je kvas. Teď např dozrávají hrušky. Jsou to většinou starý stromy, takže starší odrůdy. Chápu že v okolí Prahy to je těžší, ale člověk je občas překvapen, že na ovocné stromy narazí i ve městě. Tu u nás taková stará opuštěná zahrada, to je poklad! :-)

Já maličký sad mám, 12 stromů a většinu už mám odvezené do palírny Velká Polom, léty prověřená kvalita!

↪ 3 M.: dík za postřehy :) já to beru jako opravdu první technologický postup, kdy si to celé osahám. v chtěl sjem to stihnout už teď, ale nechám si to až na příště. udělám si víc paralelních šarží s různými postupy pro srovnání, to mě bude bavit úplně nejvíc. letos bych chtěl stihnout už jen poslední věc — nakvášení i s drtí (tak to dělají v Normandii).

ad teplota — zatím to nechávám venku, tak uvidíme, startér tomu dost pomohl, i když se jim samozřejmě moc nechce. ale nechci to mít překvašené moc rychle. na druhou stranu teď je zase fest zima, no uvidíme ;)

↪ 5 jednorožec: futra jsem zavrhl, protože by to bylo indoor a je z toho dost bince :) ten rám co jsem si sešteloval je rozmontovatelný, až teď doslouží, půjde do úložného prostoru na přezimování. stejně tak všechny rošty a plachety. v tomhle je takhle konstrukce neuvěřitelně skladná.

↪ 6 happy.lenulka: jak moc ve velkém a na čem? jsem zvědavý :)

↪ 7 L.A.: jablečné víno vs cider je dobrá otázka v našich končinách — tohle jsem řešil hned na začátku, když jsem zkoumal všemožné komunistické knížky o domácím vinaření a konzervaci ovoce. u jablečného vína se míří na obsah alkoholu na 10–14%, tj. skoro vždy se tedy musí docukřit. kdežto cider má rozmezí alkoholu 1 – 8%. v zemích s tradicí (FR, UK) se pak cider odlišuje i technologií.

(koštování je povolenou, ale pouze z laboratorních důvodů :)))

↪ 8 coco: nojo, nedá se jinak!

↪ 9 Puin: jó, to já tak nemyslel. kdybyste viděl, jak to při lisování vypadalo, myslel jsem že toho právě máme jen do 30%, těch 45 % bylo překvapením.

ad jabka — ono je tady právě hromady jabloní i přímo ve střešovicích u domů a nikdo je zas až to tak aktivně nečeše, to byl první záměr, který si zatím nechávám schovaný — mít to z místních zdrojů ;) většina jablek, co kamarádi přinesli, byla ze soukromých zahrad nebo právě někde takhle z alejí. víc toho potřeba asi ani nikdy nebude, víc než 2×50 l moštu nebudu schopen zpracovat.

ad lisovačka — asi bych odkázal na první odstavec článku :))) zahrádkářské moštárny jsem vyloučil hned na začátku, přišel bych tím totiž o veškerou zábavu. druhá věc — nevím jak to tam přesně chodí, ale trochu mě děsí pomyšlení, mít jablka prohnaná zařízením, na kterém se střídala jabka z různých zdrojů celý den. když se chci pokoušet o spontánní kvašení, chci mít zkrátka proces pod kontrolou.

(ale zase nikdy neříkej nikdy :) třeba mě to už příště omrzí a nakonec navštívím moštárnu s vděkem)

ono je to taky o vyladění celého procesu — v příští konstrukci budu mít dvounásobnou šířku drtičky a ještě o fous jemnější drť, do lisu zase přijde 2× tolik jablek na jednu várku a mám už vykoumané lepší plnění do plachetek i štíhlejší mezirošty. prostě celkově se to vylepší :)

pro mě byl poznatek číslo jedna u lisování — že nemá cenu moc kvaltovat a že stačí jen postupně přitahovat. je to celé úplně úžasný proces, jak mošt pryští :)

↪ 14 pan Cuketka: z Vás by měl radost Přemek Podlaha. ;-)
Jinak, naši dělali mošt a jabčák každý rok, dokud byl ještě děda (=přítel mojí máti) naživu; s autenticitou lisování se moc nezabývali, prostě zavezli vlastní pěkná a nezplesnivělá jablka do moštárny a bylo (stejně se to tam po každé várce proplachuje, nebo aspoň dřív proplachovalo, jak je to dnes, to nevím), nikdy nedoslazovali. Většina moštu se vypila hned, zbytek ve formě „burčáku“, ten byl. Na víno naštěstí nikdy nedošlo.
P.S. Dotaz – jak se při výrobě cideru zastavuje kvašení, aby z toho nakonec vyšlo těch 1–8 %?

↪ 15 aida: jablečný „burčák“ je parádní věc, včera jsem to právě ochutnával ;)

ad výsledný alkohol — třeba já nic zastavovat nemusím, nedoslazoval jsem a moje cukernatost je tak akorát na možných 6–7%, jinak se kvašení natvrdo stopne stočením z kvasinek a zasířením. při spontánním kvašení si ale s velkou pravděpodobností vylosuju nějaké méně žravé kvasinky a ty třeba prokvasí jen do 4%. uvidíme ;)

↪ 10 Puin: Znamy vzdycky na podzim nadava… jak mu cykliste ocesavaji svestky (drive nez to stihne udelat sam) bohuzel ma taky pozemek u cesty ktery nemuze oplotit… a tak mu ty kujvy (jak rikava) KRADOU co se da. A lezt nekomu do zahrady… holt na to musi byt proste natura.

Po zkušební cca 40l várce kvašené sektovými (vypitá) a chladnomilnými kvasnicemi (potřebuje čas, částečně vypitá) jsme před cca hodinou zakvasili dalších 100l moštu (zkoušíme kvasnice Nottingham a S-23).

Jak tomu jednou člověk propadne, není cesty zpět.. ;-)

Držíme pěsti, Cuketko!

Radek a Lucka

↪ 17 t.e.x.: Do oplocené zahrady bych taky nelezl, ale občas se i ve městě najde bývalá zahrada, ze které se za desítky let, co je opuštěná, stala prostě veřejně přístupná džungle s pár přežívajícími ovocnými stromy. Tam bych výčitky neměl.

Co se týče toho známého – když to nemůže oplotit, má to alespoň nějak označené? Mám li být upřímný, tak z běžné aleje mezi vesnicemi, tj. daleko od baráků bych taky česal klidně, protože předpokládám, že ty stromy nikomu konkrétnímu nepatří, označení jako soukromý majetek bych ale samozřejmě respektoval.

↪ 19 Kytka: běžné aleje mezi vesnicemi většinou patří buď těm vesnicím, nebo orgánu, který se o ty cesty stará (Správa silnic? – nevím, jak se to správně jmenuje). Vždy na jaře je možné si u nich ten který strom zamluvit, zaplatit symbolickou cenu a pak očesat; moje máti s tím jejím výše zmíněným přítelem to tak dělávali. Blbé ovšem je, když přijdete ke sklizenému, že.
P.S. Tady jsem našla jeden vysvětlující článek: http://domazlicky.denik.cz/…0111007.html

Pěkné, ale co jsem tak během posledních pár let viděl, tak tomu nedávám šanci na fungování, zejména když ty pronajaté stromy nejsou ani označené. Jinak podle toho článku to zní, jako by silničáři na jednu stranu hlídali stromy před černým sklízením kvůli 24 Kč za jeden a na druhou si stěžovali, že nesklizené ovoce láká k silnicím zvířata… Tomu říkám úřednická logika (-:

↪ 22 Kytka: No, fungovalo to léta (naši to praktikovali cca 20 let), stromy většinou označené bývaly, aspoň tady u nás jo. Jak je to dnes nevím; jak píšu výš, „děda“ před 6 lety zemřel a od té doby nemám přehled.

Taky držím palce, doma mě vypekla teplota. To co kvasilo spontálně při 20C se vydalo svou cestou někam směrem k acetonu. Chce to nízké teploty a k tomu se hodí šlechtěné kvasinky.

T.e.x. Jestli je to u cesty tak to asi známého nebude a nadávat může jen na to, že je pomalý. Stromy podél cesty patří Ředitelství silnic a dálnic. a tak dále platí/platilo, to co psali ostatní níže. Zahrada, která je 20 let džungle (jsme tam lezli už jako děti) bez plotu a údržby, si myslím, je stejný případ jako opuštěný stromy ve Střešovicích, nebo kde to Mr. C. psal, či tu stromy u Dřevokompletu, kde to mám i domluvený :-)

Mr. C. To já nepopírám, že to je zábava, to jsem si myslel první den taky. To, čeho se bojíte, že to bude kontaminováno dalšími jabky neznámého původu, je taky myslím zbytečné, z lisu to vyteče vše, je to nerez, tam se toho moc nedrží. A myslím, že byste z toho měl rozhodně víc jak těch 40 %. Já mám myslím, lepší lis na to (ten soudek s utahovacím víkem uprostřed na cca 30 litrů, ale ta moštárna je pro mě teď jasná volba. Mě spíš zaráží, že jste to nemyl, to je, myslím, základ. No však uvidíte, těším se na výsledek. Já tento rok, je spoustu moštu na zimu, když jedno skleněný bublátko tu taky na mě mrká ;-)

↪ 23 aida: Jasně, já takový označený strom ještě neviděl, takže proto to tak píšu. Kdybych u silnice trhal a na nějaký označený narazil, tak se mu pochopitelně vyhnu, ale nevím, jestli by to udělal každý.

↪ 27 Puin: mytí jsem zvažoval a četl jsem na to různé pohledy, tak uvidíme, jak to všechno dopadne ;) nějaké záchranné scénáře už mám vymyšlené, kdyby se to náhodou chtělo nějak zvrtávat.

Ha, moštárna přímo v Praze, to jsem měla vědět teď o víkendu, kdy se mi naši snažili vnutit půl metráku jablek, který nemám kde uskladnit!!!

↪ 28 Kytka: U nás v okolí to funguje tak, že ty stromy u silnic většinou na podzim orvou sociálně znevýhodnění spoluobčani a ve velkých pytlích to prodají do výkupu, tak aspoň se to neválí po silnici aby se člověk přizabil na kole. Takže kdo je moštuchtivej, může si narvat kolik chce, pokud to stihne rychle.

lis ještě nemáme. ale vlastně rodiče na chalupě mívali takovej lis, kterej koupili na rybíz a myslim nijak nevyužívali…že bych se taky nechala od pana C. zblbnout (jako už mnohokrát- např. náhrobní kámen v troubě)? i když po cestě z výletu jsme před dvěma týdny koupili čerstvý mošt, jen pár hodin po vylisování, nijak neupravovaný. to by to dost zjednodušilo, tedy pokud po pečení chleba a baget, dělání klobás, všemožném vaření, smažení, zavařování atd. ještě zbyde čas na cidr :D bóže, co nás ještě s Váma, pane C čeká :P

Dobré ráno, pane Cuketko!
Naprosto Vám rozumím. I já jsem v poslední době propadl kvašení, mám už i prvná výsledky (nasbíral jsem sám cca 140 kg špendlíků/mirabelek/takových žlutých a červených věcí kolem silnic). Nepřislazoval jsem, žádné kvysnice. Výsledek? 7 litrů 51% pálenky. Je super!!! (Doporučil bych i pálenici, nechci ale dělat reklamu veřejně.. ;) )
Teď mi kvasí cca 200 litrů hrušek (zhruba 40% mnou drcených (gumáky a vyšší lavor), těšímse a dám vědět!! ;)
hasmic!

Co vy na to?

nepovinný, ale díky němu máte obrázek (jak?)