Nepípám, tvítuju!

Jsem si jistý, že Twitter už jsem vám tady párkrát vnucoval. Dnes mám ale úplně novou záminku, proč to znovu meldovat. Kolegyně blogerka Růžová panda to totiž vystihla přesně.

Čtěte její vyznání — Proč miluju Twitter.

Twitter bych směle ordinoval pro všechny pacianety s diagnózou foodies. V současné době je to můj lék první volby. Řekněte sami, kde jinde se na jednom místě potkají: současný foodkritik pro New York Times Sam Sifton, legendární Ruth Reichl, bouřlivák David Chang, sladký a vtipný David Lebovitz z Paříže, vždy podnětný Michael Ruhlman, ucho Jamie Oliver, vizionář Mark Bittman, šarmantní Jancis Robinson a budhista Eric Ripert? Jedině na Twitteru. Všichni tvítujou teď hned, z mobilu, z kuchyně, od práce, nebo jen tak ze srandy. Neformálně, rovnou. Dělám to taky tak a děsně mě to baví.

Do památníčku:

Do mobilu:

pan Cuketka

V rubrice Zápisník

Témata:

Reklama

Komentáře

3. pan Cuketka

↪ 2 tineli: hodnotit Twitter podle limitu 140 znaků je zrádné, protože ten limit je na něm asi to nejkouzelnější. nutnost vymáčknout se na malém prostoru je překvapivě účinný filtr pro obsah. jasně, vznikají tam občas prosté výkřiky, ale zbytek se nedá jinde napodobit. kombinace pohotového vyjádření a smrsknutí na nutné minimum — můj šálek čaje :)

4. la trucha

A mě jste, pane Cuketko, nakopl a zaregistrovala jsem se. Už o twitter zakopávám nějakou dobu, ale ten limit 140 znaků mě zrazoval.
A hned vám jdu tweetnout. :-)

Komentáře jsou uzavřeny.