Virtuální mrkev

Můj názor na to je ten, že to je pouze nynější módní vlna, která doufám brzy opadne a lidi si zase přestanou na něco/někoho hrát. Budiž, beru že někdo chce jíst českou mrkev, český česnek (schválně si zkuste projet Wayback Machine a frázi „čínský česnek“ v době před rokem-2–3 lety a srovnat s nynějškem). Ale tak ať tedy nepoužívá hnojivo, které bylo vyrobeno v Číně, nezalévá zahrádku plastovou konví z Číny a nekupuje si rýč, jehož násada byla také vyrobena v Číně. Když se zeptáte někoho „proč české XYZ“, řekne že nechce zvyšovat uhlíkovou stopu tím, že si nechá poslat letadlem v zimě jahody z Číny, nebo pomeranče ze Španělska. Ale už se jaksi nepřemýšlí hlavou (a vůbec se v poslední době nepřemýšlí), že tím co používáme v rádoby dobrém úmyslu si vypěstovat vlastní českou celeninu tu uhlíkovou stopu i tak podporujeme.
Pro mě je život moc krátký na to, abych byl někde zaprděný a jedl si jen českou mrkev. Třeba mám rád suši a holt kvůli mě příroda trpí, protože většinu surovin pro přípravu u nás prostě nevypěstujeme.
Ale výslovně mě rozesmálo „Českou produkci známe, když se tu objeví metrové mrkve, nejsou odsud“. Ano, metrovou mrkev poznáme, ale dle chuti jahody z Polska nebo Německa ne

Bohužel název „farmářské trhy“ se stal silným marketingovým pojmem, a tak ho začal používat kdekdo…

Certifikace by byla určitě fajn. Sami prodejci ale nejspíš také mají nějaký bio certifikát, tak ať se mezi sebou domluví a udělají si výrazné logo, které bude na každém stánku a na cenovkách u zboží, které ten certifikát smí používat. A na „smíšeném“ farmářském trhu tak aspoň nakupujícím nabídnou nějaké vodítko.

Provozovatelé trhů by zase těm, kdo nabídnou většinu zboží v bio/local kvalitě, mohli dát slevu.

↪ 2 krysa: Jinými slovy doufáte, že se opět všichni vrátíme k popelnicovým produktům v supermarketech, které se neprodaly v Evropě a tak se, často v silně podroušeném stavu, pošlou do Čech. Dobrou chuť.

Pokud jsem si mohla všimnout na cestách, tak farmárské trhy jsou naprosto běžnou součástí života v různých zemích, netuším, proč by to zrovna v Česku nešlo. Mě osobně v tomto případě nejde o ekologii (suši baštím ráda a řasa nori v Čechách jaksi neroste), ale proč bych měla kupovat hnusná jabka z Argentiny když máme dobrá česká jen proto, že mi je nutí místní supermarket, to vážně nepochopím…

Tohle mě neuvěřitelně rozčiluje. Pokaždé, když se u nás začnou dělat kroky správným směrem, se najdou paraziti, kteří ve výsledku na tyto pokusy akorát vrhají špatné světlo (dovedu si teď přesně představit reakci člověka, který je k myšlence farmářských trhů skeptický, ale přitom ochotný nechat se přesvědčit o opaku). Myslím si, že (a teď nepíšu nic originálního, co by tu už v minulosti nezaznělo), že kvalita potravin u nás a přístup k ní jako k něčemu samozřejmému je u nás pořád nesrovnatelná se západní Evropou. Momentálně pobývám v Anglii a i když jdu nakoupit do supermarketu v naší (nijak honosné) čtvrti, dostanu lepší kvalitu než na lecjakém českém pseudofarmářském trhu. Co se týká cen, jakkoliv mám výhrady k p. Pohlreichovi, souhlasím naprosto s jeho tvrzením, že u nás je kvalitní jídlo výsadou pro ty, co si to mohou finančně dovolit. Tytéž bioprodukty zde o třetinu levnější než v prodejnách typu Country Life (a to podotýkám, že žiju v Londýně).

Mě teda spíš dostal minulou sobotu pán s „domácími vejci“ (prodával také nějaké kozí sýry), která byla nicméně klecová. Lidé je kupovali jako diví, nejspíš netušíce, co berou.

Na druhou stranu, vejce z Domažlic (neoznačená, ale podle špinavosti asi opravdu domácí) stála za velké kulové zase po chuťové stránce – je to zmíněno i v recenzi na Scuku.

Pro ty, co píší o uhlíkové stopě a o tom, že když děláte to a to, tak už to je jedno: Není to jedno, nulová uhlíkové stopa je z principu nesmysl a i když ji má člověk už teď sebevětší, např. kvůli cestování, vždycky je dobré ji nezvyšovat zbytečně. Také si rád dopřeju mořskou rybu, i když se k nám musí dovážet. Prostě by mi v jídelníčku strašně chyběly. Ale neznamená to, že mám tím pádem rezignovat a vůbec se nestarat o to, odkud která z věcí na mém talíři přicestovala. Naopak by to měl být důvod „ušetřit“ nějaký ten uhlík jinde, kde mě to nebude tak bolet, protože tam třeba zatím zbytečně plýtvám. A např. ty zbytečné dovozy eliminovat aspoň do té míry, do které to mohu udělat s nasazením přiměřeného úsilí. A třeba zemědělce, kteří zbytečně používají chemii ve velkém také.

Kromě toho jsou tu i další věci – jako např. že krajina obhospodařovaná spoustou drobných zemědělců, s pastvinami namísto velkokapacitních výkrmen apod. vypadá daleko lépe a vůbec se mi v ní lépe žije – což je ale neudržitelné bez toho, aby tihle malí pěstitelé měli kde svoji produkci rozumně prodat. Když budeme nakupovat jen skleníkovou dovozovou, nemají šanci. I kdybychom to na kvalitě nepoznali (což je imho dost výjimečné, většinou to je v chuti poznat docela dost).

Klára: Citace z http://www.farmarske-trhy.cz/: Jaké zboží a kdo může na trhu prodávat
Farmářské trhy na Kulaťáku Dejvice jsou především potravinovým trhem, na němž lze prodávat výhradně domácí (české) potraviny, výpěstky, resp. výrobky. Zahraniční farmářské produkty je možné prodávat vyjímečně na základě předchozí dohody s pronajímatelem, nebo na specielních trzích, na kterých je avizována zahraniční účast.

Na tržišti může prodávat pouze prvovýrobce (farmář) anebo jím určený prodejce. Předprodej je na trhu zakázán.

Kdo jsou oni – pořadatelé. Ti, co to vymysleli. Je mi jedno, koho to napadlo konkrétně a kdo tady ty požadavky sepsal. Kdo to zorganizoval. Někdo to snad být musel, ne? Koneckonců, mně to může být šumák, já chodím na Zelňák a jsem naprosto spokojená. Jen mi „z hlediska vyššího principu mravního“ vadí, že trhy, na niž očekáváte určitou úroveň, ji nesplňují. Toť vše.

Tak jen doufat, že si prodavač šťávy do příště nenatrénuje suverénní odpověď „Ta mrkev je česká.“ Protože jak jinak si vysvětlit náhlou nadúrodu česneku u nás, kdy všechny stánky v Holešovické tržnici mají zaručeně český česnek.
Já kupuji lokální ovoce a zeleninu už jen proto, že z čím větší dálky jsou dovezeny, tím nezralejší asi byly sklízeny a tím spíš je to nějaká odrůda, která je vyšlechtěna hlavně na odolnost během cesty náklaďákem a ne na chuť :-)

na Kulatáku jsem nedávno na trzích byla a u stánku s kozími výrobky prodávali sýry z Alp. nevím, když už se ale dokopu na ten trh jít, chci něco českého… trošku mě to zklamalo a přešla jsem k dalšímu stánku.

↪ 19 vašek: nemyslím si, že by se vaše slova naplnila. Ano, tohle nebezpečí v tom od začátku bylo. Dokonce to ani není poprvé, co se projevilo, stačí se podívat na loňské recenze k Holešovické tržnici na SCUKu. A je potřeba s tím něco dělat, aby obnovování trhů časem neztratilo smysl. Ale vyvozovat z pár případů na některých trzích (Dejvice, Holešovice), že jsou trhy jako celek nesmysl? Není tu trochu škodolibé přání mít pravdu otcem myšlenky?

↪ 22 savec: No, víte, v řadě měst se různé trhy konávaly až tak do 90. let, pak z různých důvodů zanikly. Teď je to podle mě roubováno uměle – stačí už jen ten název, už jsem se zde proti němu vyjadřovala několikrát, vloni typicky v rámci předvolebního boje, aby si radnice u občanů „udělala oko“, kolikrát jsou ty trhy taky pořádány na různých nevhodných místech (např. tady u nás jsou to většinou nějaká parkoviště mimo přirozeného centra obce), atd., atp. A ty trhy, které přetrvaly (u nás Zelňák a Slovaňák) jsou pro řadu lidí „málo farmářské“, jak jsem se už taky dočetla (buď zde, nebo na Scuku, už nevím).

↪ 24 aida: Zelňák je zhruba na úrovni Holešovické tržnice — bez jakéhokoli organizátora s překupníky i s ovozelem rovnou z velkoskladů, z tohoto pohledu jsou FT (když zrovna nezlobí) o kus dál ;)

Na Kulaťáku mě o víkendu zklamalo víc věcí. Např. zrovna o původu mrkví jsem měl docela pochyby (a to nejen proto, že byly půlmetrové), ačkoliv se rád nechám přesvědčit o opaku. O vejcích se zde již mluvilo, takže ještě zmíním stánek Třeboňského rybářství, kde se mmj. prodávaly uzené mořské ryby. Navíc nejasného původu:-/ Potěšil mě stánek Doubleshotu:-)

↪ 29 Kytka: A ještě je tu druhá věc – jeden dva trhy mi na velké město jako je Praha nebo Brno přijdou prostě málo. Samozřejmě, že část těch nových vznikne na nesmyslných místech, nebo je pořadatelé nezvládnou a samozřejmě, že bude roky trvat, než se znovu objeví opravdu dostatek pěstitelů ochotných a schopných tam prodávat. Ale bez téhle možnosti odbytu se ti pěstitelé neobjeví nikdy. A část těch trhů může přežít a být v pohodě (V Praze vypadala vloni velmi slibně Kubáň a podle ohlasů zvládli i letošní začátek druhé sezóny, mně se líbily i Dolní Břežany, což je sice už za Prahou, ale tamní organizátoři pořádají v jiných dnech i dva trhy v Praze). A takový fungující trh bych nejradši viděl v každé čtvrti…

Chápu, že pro vás, která jste byla zvyklá na Zelňák pravidelně chodit, jsou ty nové trhy zatím nicmoc. To pro někoho, kdo byl zvyklý v Praze chodit do Holešovic nebo na Pankrác, než tamní tržnice ustoupila stavbě obchodního centra, a co se týká sortimentu ovoce a zeleniny, také. Ale ty nové trhy nabízejí

1. zajímavé rozšíření sortimentu, já tam třeba rád nakupuji ovocné a zeleninové šťávy v bag-in-boxech, sýry nebo pečiva,
2. mohou na nákup na trhu a tedy i lokální produkce nalákat spoustu lidí, kteří by dříve na trh přes půlku města nejeli a

3)udělat z nákupu na trhu společenskou událost, kdy se tam v daný den lidi z okolí pravidelně sejdou a ztratí něco ze své dosavadní městské anonymity.

↪ 27 aida: " vím, co a jak; kdo je prodejce, kdo jen přeprodává" To je přesně to, co by spousta lidí ocenila. Chtělo by to někde (na SCUKu?) nějaký seznam „dobrých“ prodejců ze Zelňáku a Slovaňáku (pro Pražáky třeba z Holešovic ;)) Tím by se prodejci mohli vyselektovat tak nějak přirozeně. Dřív si to lidé probrali se sousedy na ulici, ale bohužel ve městě velikosti Brna se prostě nepotkávám běžně s nikým, kdo nakupuje na Slovaňáku (který mám po cestě do/z práce, a říkal jsem si, že bych tam mohl letos zkusit začít nakupovat).

↪ 32 obda: určitě to zkuste, ze začátku se možná párkrát spálíte, protože to někdy chce trochu cviku, ale většinou není zas tak těžké překupníky z velkoskladů poznat (a tam, kde to těžké je, většinou nemají nejhorší kvalitu). Přímo pěstitelé mají většinou omezenější sortiment, nebo aspoň pár druhů převažuje a zbytek je v menším množství jako doplněk, nikdy samozřejmě nemají nic, co by zrovna nebylo v sezóně (ale se započítáním možností skladování a pěstování ve skleníku). Pak jsou zde ale také (mluvím o Holešovicích, ale imho to na Zelňáku či na Slovaňáku bude podobné) prodejci, kteří přeprodávají úrodu několika pěstitelů ze svého okolí – to mi přijde naprosto v pořádku, ne každý pěstitel má čas jezdit na trhy osobně, akorát se už hůř poznávají od těch, co si pro zboží jezdí spíš do Makra. Ale s trochou cviku a hlavně po více návštěvách to také jde.

Jinak k tomu potkávání – proto právě beru jako plus, když jsou na trhu i stánky s něčím k okamžité konzumaci, lidi se tam pak spíše zastaví a když se uvidí poněkolikáté, spíš prodejce kolem proberou a řeknou si, kde byli spokojení a kde ne.

podobné téma řeší v Irsku http://www.rte.ie/player/#…

↪ 37 pan Cuketka: :-) tak postupně díky trpělivosti vaší a Kytky, pomalu rozplétám podstatu problému :-) Znamená vaše věta …pokud si ještě můžete vybírat z míst, kde budete prodávat …,že problém je to, že v Praze a Brně např. zaberou místa překupníci a ta už nezbydou na drobné farmáře ? To by byl první logický důvod pro jakási pravidla. Ale zkuste mi prosím ještě osvětlit, to je opravdu tolik malých zemědělců, kterým se vyplatí raději jezdit do Prahy než třeba na Kladno, nebo prostě blíž a prodat to v malém městě blízko bydliště? Podle mě pro Prahu a Brno je přirozenější, když někdo bude „překupníkem“ od malofarmářů a bude to svážet, nebo se mýlím?

To vypadá, že by měl pořadatel farmářského trhu osobně objíždět všechny prodávající a kontrolovat, odkud to svoje zboží berou, že ho vlastnoručně pěstují apod. No nevím, jak by to mělo v praxi fungovat, ale řekla bych, že je to jednak dost drahé mít nějakého zaměstnance vyčleněného na tuto činnost, a za druhé to zase samozřejmě nikomu nezaručí, že to jabko na trhu ve stánku je skutečně to utržené ze stromu u Mělníka. Každý chce vydělat. Jakmile „farmář“ zjistí, že stačí mít sad na ukázání „kontrolorovi“ a pak do svojí bedničky s nápisem „zaručeně české domácí eko bio“ přesypat zboží z Makra, co se asi stane? Vždycky se někdo najde a vždycky to tak bude. Budeme potom chtít, aby pořadatel farmářského trhu zajistil, že jeho zaměstnanec bude u každého farmáře kontrolovat sklizeň a dopravu až na trh, abychom my nakupující měli jistotu, že kupujeme jenom to jediné dobré a zdravé české …?
A jinak třeba půlmetrovou naprosto bez vad hlaďoučkou a čisťoučkou mrkev jsem na podzim našla v bedýnce z countrylifu a paní mi na můj dotaz tvrdila, že je to jejich vlastní bio z jejich pole.

Pane C., já ty „farm visits“ neberu ani tak jako buzeraci, jako spíš že to stejně nezaručí to, co od těch trhů chcete. Prostě nevěřím tomu, že to může 100% vyloučit, že tam nebudete mít zboží z makra, jak píše Kytka. Podle mě je sice hezké chtít to od pořadatele, aby to nějak kontroloval, jen si myslím, že není v jeho možnostech to opravdu ohlídat a když někdo bude chtít, tak tam to zboží odjinud stejně dostane.
Myslím, že si hlavně má hlídat zákazník, co kupuje. Prostě když jdu na trh, počítám s možností, že se napálím, a úplně stejně tak se můžu napálit v kamenném obchodě. A řešení je (aspoň pro mě) taky stejné – příště už to zboží nekoupím, nebo nekoupím od stejného prodávajícího, nebo se poučím na co si mám dát lepší pozor. Ale já to mám jednodušší v tom, že nemám nějaký vyhraněný požadavek, že chci kupovat jen od člověka, který má ruce od hlíny a něco vlastnoručně vypěstoval. Já si to klidně koupím od kolotočáře se zlatým řetězem v adidas teplákách, když budu spokojená s kvalitou a cenou, a nebudu bazírovat na tom, kde přesně byla ta zelenina vypěstovaná, nebo co zobaly slepice, protože si myslím, že to nemám šanci zjistit, a nemá to šanci zjistit, zkontrolovat a uhlídat ani pořadatel trhu.

ad 44 – savec
…princip podvodníka spočívá v tom, že chce s minimem námahy dosáhnout maximálního zisku…

Vaši definici pokládám za zavádějící. Jako by bylo správné dosahovat maximálního zisku jen za cenu té největší námahy! Tomu se říká Pyrrhovo vítězství, ne?

Podvodník je ten, kdo klame, kdo vydává A za B, jablka za hrušky a čínský česnek za český.
Pokud někdo dosahuje maximálního zisku s minimem námahy, je hoden ocenění a napodobování. To není podvodník.

↪ 47 baobab: Tak něco k tomu hledání. Napsal jste to velmi hezky, ale není to zdaleka tak jednoduché. Je logický – mrkev není, tak jí koupíme jinde. Ale musíme se taky ptát, proč tady není. Česká zem. politika už přes 60 let pracuje na zprůmyslnění zemědělství.Mluví se o trzích, dělají se trhy, ale dvě generace lidí prostě jsou od zemědělství odtržení. A i nyní jasně vede ekonomika. Každý Polák, který se vzdá své půdy a přestane jí obdělávat dostane poměrně slušný celoživotní důchod – rentu. Opomíjím to, že Poláci jako nejmenší odběratelé pesticidů získávali od výrobců po dva roky pesticidy zdarma ! U nás, před zhruba pěti lety byl tříletý dotační titul, že pokud zalesníte louku nebo ornou půdu, dostanete nejen dotaci na hektar, ale také 5000,– na hektar po dobu 20 let. (funguje dále, jen částka snížena- nám se zrovna líbí- jen houšť lesů :-)) Když pobíráte dotace, nesmíte !!! za žádných okolností navýšit procento orné půdy pod trestem odebrání všech dotací. Zkuste pochopit systém. VEde k tomu, že „nejvýhodnější“, samo ekonomicky je jednoznačně vše převést z orné půdy na něco jiného. Jak jednou převedete, není v podstatě cesty zpět. Letos poprvé Česká Republika, poprvé v historii není soběstačná v potravinách, více dováží jak produkuje (neověřená inf. ).A pozor, je to problém místních republik. EU to má nastaveno celkem slušně, ale Poláci se báli, že jejich zem. je zaostalé, tak modernizovali. Češi – mafiánsky hlavně udržet družstva a prodružstevní politiku. To nepíšu z hlediska politiky, jen pro informaci. Zčásti proto se také nacházejí lidé, kteří se snaží vytvářet podmínky pro to, aby se nějakou cestou vrátili k větší přirozenosti.

K těm obchodníkům versus zemědělcům:
Ala nahoře píše, že jí je jedno od koho to koupí, klidně od kolotočáře se zlatým řetězem, ale pak musí zákonitě počítat s tím, že ten člověk má v první řadě zájem prodat a je mu úplně jedno co.

Na trhy chodí pestré množství lidí, jsou velmi různí a každá skupina s jiným záměrem, ovšem všichni dohromady mají společné jedno. Jdou tam kvůli sobě. Jedni chtějí zdravé jídlo, druzí sociální kontakt, třetí nasávat atmosféru, čtvrtý nevím co:) a vždy budou trhy takové, jaká převládne skupina. Vyvinou se nakonec tak, jací tam budou zákazníci. Když se přeliljí lidé ze supermarketu a budou chtít mít na trhu anonymitu a pohodlí supermarketu, uděljí z toho trochu jiný supermarket.

Tady podle mě právě jde ! jednoznačně o to, aby se to z roviny finanční a technické přesunulo na rovinu lidskou a přirozenou. Nejde vůbec o to, aby pěstitelé pěstovali, obchodníci prodávali a jak říká tchán „lehkoživkové“ :-))seděli v kanclu a dělali jim pravidla:-). I kdyby to sebelíp uměli. Jde o osobní kontakt, jde o to nejlépe přímo na místě – v hospodářství „vidět a uvědomit si“, že strkat ruce do hlíny je živý proces a nedá se na něj přenést vždy jen technicko-ekonomická pravidla. Trhy by měly být o citu a pocitu. Protože ten kdo neprodukuje a jen prodává, nikdy už nebude mít stejný zájem jako ten, kdo to udělal. Na tom funguje celý ostatní obchodní systém, nemusí na tom ale ze zásady fungovat trhy. Ale souhlasím s vámi že Praha, Brno a velká města vůbec jsou už ze své podstaty dávno vyškrtnutá z přirozeného života a v podstatě to nejde jinak, než že budou zasazeny do tohoto ekonomického systému. :) = úředník- provozovatel trhu- obchodník- zemědělský podnik versus obyčejný trh--- matka-dcera, otec – syn.

ad 46. savec: „Takže ano, když někdo bude opravdu chtít, tak si koupí konspirační sad, který bude ukazovat kontrolám a bude prodávat jablka z makra. Ale pochybuju, že by k tomu vůbec kdy došlo.“
To jste mě špatně pochopil. Já mluvím o někom, kdo ten svůj sad má a produkuje jabka. Ve chvíli, kdy zjistí, že je schopen během 14 dnů prodat celou svou produkci a velmi dobře na tom vydělat, myslíte, že ho nenapadne, že by si mohl ještě trochu přilepšit prodejem jablek z makra přendaných do svých bedniček? To, že to nenapadlo vás (protože teorie o konspiračním sadu je samozřejmě úplně nesmyslná), neznamená, že to nemůže napadnout někoho jiného.
ad 50. Klára: „Ala nahoře píše, že jí je jedno od koho to koupí, klidně od kolotočáře se zlatým řetězem, ale pak musí zákonitě počítat s tím, že ten člověk má v první řadě zájem prodat a je mu úplně jedno co.
Na trhy chodí pestré množství lidí, jsou velmi různí a každá skupina s jiným záměrem, ovšem všichni dohromady mají společné jedno. Jdou tam kvůli sobě. Jedni chtějí zdravé jídlo, druzí sociální kontakt, třetí nasávat atmosféru, čtvrtý nevím co:)“
Kláro, já u každého prodejce počítám s tím, že jeho prvořadým zájmem je prodat svoje zboží. A je mi jedno, jestli má zlatý řetěz, nebo ruce od hlíny, nebo sukni z pytle a dva copy jako ta jediná správná selka.
A jak popisujete ty záměry proč lidi chodí na trh, tak Vám tam podle mě chybí právě to prvořadé, že jedni chtějí prodat a druzí koupit. To je hlavní smysl a funkce trhu a neříkejte mi, že tam ti „farmáři“ jezdí pro to, aby mi udělali radost a poskytli sociální kontakt.
Já neříkám, že třeba ten sociální kontakt není důležitý, taky mám ráda atmosféru nakupování na trhu, ale není to (aspoň pro mě) prvořadé, protože nejsem ochotná například kvůli atmosféře kupovat předražené věci nebo šmejdy, jen proto, že je to u stánku na trhu.

↪ 52 Ala: Prodejce, který udělá trik „s jablíčky z Makra“, je krátkozraký. Už teď je vidět, že si někteří prodejci postupně budují značku (třeba Němcovi). A značka bude čím dál důležitější, bude to pro orientaci nakupujících podstatný faktor. A kdo si se svojí značkou dovolí takhle zahrávat, špatně skončí, protože jedno odhalení bude znamenat likvidaci pověsti.
Buď to vidíte moc pesimisticky nebo já moc optimisticky, ale na tohle fakt věřím.

↪ 52 Ala: Alo, podle mě to v tomto případě není prvořadé, nebo alespoň já to tak necítím. A to prostě proto, že prostě produkce od malých zemědělců sice už je, ale oproti tomu, kolik by bylo třeba, žalostně málo. A protože vše souvisí se vším, mám prostě pocit že pro malé zemědělce je mnohem přirozenější, když prodají ve svém okolí po sousedech, jak už bylo řečeno, vesnice už také žije městsky, takže to není problém. Trh je pro ně příjemná nadstavba. Zkuste na to kouknout z jiného úhlu – oni jsou tam fakt, protože vy to chcete koupit. A protože produkce chybí, dochází přirozeně k tomu, že se nahrazuje tím, co je i jinde v obchodě a souhlasím s vámi, není důvod totéž kupovat na trhu, když to můžu o polovic levněji koupit v obchodě.
Náš pohled je například ten, že tvaroh i přebytečný saláty dám raděj slepicím a psovi a kdybysme jedli maso tak praseti, než to prodat a několikrát do měsíce mám dotaz zda nemám naše přebytky. Ten dotaz jde odmatud sem, protože čím dál více lidí si uvědomuje, že jíst ropu není dobrý, akorát že nevědí, jak se dostat k produktům, které tu ropu v sobě nemají :-)
Jasně, jsou tam i lidi, co pěstují pro peníze, ale ne u každého to je za každou cenu. Pro velké množství lidí snad ještě něco znamená, že vypěstují kvalitní věc a „tu“ prodají.

Na tu „pytlovou sukni“ můžete koukat také z mnoha pohledů. Jeden je, že tím někdo něco zastírá a na něco si hraje, druhý je, že nic nezastírá a na něco si hraje :-), třetí je, že třeba má pocit, že to divadlo kolem způsobí lepší atmosféru, třeba to tak cítí a další je ten, že třeba proto, že vše souvisí se vším, tak já prostě nebudu pořizovat auto proto, aby si o mě na trhu někdo nemyslel, že si na něco hraju. Prostě vezmu vůz s koňma, protože se stejným vozem jezdíme do drogerie, do potravin i do knihovny a stejně tak z toho vozu prostě prodám i svojí zeleninu. A vajíčka prostě nedám do pvc z principu, z vyššího morálního.

ad. předražené zboží…právě proto si dvakrát rozmyslím pěstovat něco navíc nad spotřebu mojí a mé rodiny, protože vím, co je to práce vypěstovat poctivou zeleninu – rozlišovací schpnosti co je poctivá a co jakkoli nepoctivá :-)) jsou minimální.

ad. konspirační teorie – to, že to někoho napadne, to je jedna věc, ale to , že přemýšlí do budoucnosti a uvědomí si, že má stálé zákazníky, a že tam právě dochází k interakci, a že to tudíž neudělá, to je věc druhá. Neříkám samo, že každý. V každém případě to je jen o hlavě toho kterého a nikdy, jak říkáte správně tomu nezabrání ani kontroly ani papír. S tím absolutní souhlas.

↪ 56 Klára: opět se budu opakovat: jasně, že pravidla ani kontroly tomu nezabrání (úplně). Ale nemyslíte, že to mohou podstatně omezit? Podle mě ano a proto podle mě mají smysl. Zejména ve velkých městech, kde je imho nutné, aby na trhu mohli prodávat i obchodníci, kteří sami nepěstují a „jen“ zprostředkovávají nákup od několika pěstitelů. Tam už jsou představy o tom, co v takovém případě je možno považovat produkci vhodnou pro trhy tak různé, že je imho potřeba, aby provozovatelé tržišť jasně řekli co si pod tím představují oni na svém trhu. Jinak v tom bude totální chaos.

↪ 59 Ala: :-)) jasně, chápu

↪ 61 Klára: ale já si opravdu nepředstavuju, že by ty kontroly měly probíhat jako kontrola ČOIky a udělovat pokuty. Spíš bych si to představoval nějak takhle http://www.vimeo.com/17703098 (a všechno kolem této pražírny, Doubleshot je pro mě ukázka toho, jak by měl takovej prostředník mezi farmou a zákazníkem fungovat. A když to oni dokážou s kávou od farmářů z Panamy a El Salvadoru, proč by to měl být problém pro pořadatele trhů, který maj svoje prodejce relativně „za rohem“. (vsuvka pro ultraskeptiky: Jasně, že bych nepoznal, kdyby mi v Doubleshotu podstrčili místo balíčku kávy, na které spal ten roztomilej pes z videa (mám dojem, že se jmenuje El Capitan) kávu odjinud, ale zároveň jsem si naprosto jistej, že zrovna oni by tohle nikdy neudělali.)

Pravidla a kontroly, po kterých volám, chápu prostě jako snahu pořadatele trhů nabídnout mi co nejvíce informací o svých prodejcích s tím, že když někde najdou něco, co se jim nelíbí, že to danému prodejci řeknou a on to buď napraví, nebo se s ním rozloučej a buď si bude muset najít místo na jiném trhu, kde tohle pro ně nebude důležité, nebo prodávat jinak. Všechno to vychází z toho, že pro poctivého prodejce není poskytnutí takových informací problém, nepoctivý to sice může udělat taky, ale je to pro něj spousta práce navíc s vymýšlením důvěryhodných lží a maskováním skutečného stavu a ještě s rizikem odhalení.

↪ 63 Ala: Zkuste si důkladně projít jejich web včetně blogu a myslím, že to pochopíte. Něco takového se imho nedá zahrát nebo vytvořit uměle, aniž by se to dávno profláklo. Navíc je už mám to štěstí znát osobně.

Jarda Tuček: Souhlasím. Mě zaujalo to Kytkovo vyjádření „naprosto jistý“, myslím, že jde spíš o to, co píšete Vy, tedy „pocit jistoty a důvěry“. Já jako nakupující si můžu být jistá jen tím, jak zboží chutná, jak vypadá, kolik ho je a kolik stojí. U těch ostatních vlastností zboží jde vždycky jen o víru nebo důvěru.

↪ 67 baobab: Ad lokální – pokud vím, jak to funguje jinde, tak si každý pořadatel za sebe prostě arbitrárně určí nějakou hranici (např. do 10 mil) a hotovo. Je to naprosto transparentní. Jsi dál? Smůla. Pak se nemusí vůbec řešit nějaké hranice států. V zájmu pořadatele je trefit tu správnou vzdálenost, kde už bude mít dost producentů, ale ještě to nebude moc daleko.

↪ 67 baobab: Mám pocit, že mi trochu podsouváte, co jsem nenapsala. Jsem naprosto jasně ochotná připustit, že někdo umí pěstovat a někdo prodávat. Je mi i jasný, že tam i tam jsou dobří a špatní. O tom žádná. Nikde jsem nenapsala, že zemědělec = dobrý a obchodník = špatný. Jediné co píšu je, že tímto obchodním přemýšlením už zde jsou obchody a není důvod, aby se zakládaly tedy trhy.
který zbaven starosti o dopravu a ztrátu času na trhu, se může plně věnovat pěstování
Prostě máme jen odlišný pohled na svět -). Trhy jsou komplexní záležitost, kde jde o interakci. Pokud ne, není důvod nedat saláty do místní zeleniny. Je to vše o čase, buď člověk čas počítá a má pro něj hodnotu, nebo ho nepočítá a "jen " žije. A pak jde na trh :-) A proč je pro mě tak důležité, že na trhu je právě zemědělec nebo jeho práci blízký a nikoli překupník – jednoznačně pro to, co psal Jarda Tuček. Důvěra. Ale to píšu jen vlastní názor samozřejmě. Někdo bude mít možná důvěru, když družstvo předá prodej PR agentuře a ta ho jako správný prodejce kvalitně zviditelní. Já prostě jen mám pocit, že o tom nejsou trhy. Toť vše,.

↪ 71 Kytka: PS u jiného zboží než je ovozel, kde dovoz nemusí jít přes velkoobchod, pro mě ta státní hranice takto nepůsobí.

↪ 71 Kytka:
Souhlas. Se vším.
O legislativních omezeních nic nevím, myslel jsem, že není problém prodávat v malém přes hranice.
Ta mrkev problém je. Neviděl bych to, alespoň zkraje sezóny tak zle, když domácí mrkev není, moci si na trhu koupit mrkev, byť holandskou a za holandskou i označenou. To čistě z praktického důvodu. Jdu na trh – a koupím tam všechno (třeba) – až na tu mrkev, pro kterou budu zase muset někam jinam… a tam bude stejně zase jen ta holandská
Já vím, asi bych měl žít bez mrkve, když česká není, že?

↪ 47 baobab: Ad jablka z čech/Argentiny: Jabko, které někdo utrhl coby zelenou kuličku a ta k nám měsíc dva putovala někde v bedně na lodi, se skutečně nemůže chuťově (a myslím ani výživově) rovnat jablku, které uzrálo normálně na stromě. Konkrétní případ – BIO jablka z Alberta, kupovaná asi před rokem (abych svým dětem dopřávala BIO), jedny z nejhnusnějších jablek, co jsem kdy jedla. Nevím, jestli je tam ještě mají (na Albert Bio už raději ani nekoukám), pokud ano, rozhodně ochutnejte. Přeji dobrou chuť a hlavně bacha, aby vám neuletěl nějaký ten přehnaný výkřik… :-)

A ještě dodatek: Samozřejmě skoro u každého stánku hromada „zaručeně pravého super štiplavého pálivého českého česneku“. Zajímavý, že se nevyprodal už na podzim. Jen jeden stánek malinkým písmem na ceduli s cenou uváděl „Chile“.

S vejci s Čerčan jsem spokojen.
Vyrábí si vlastní krmivo.
Slepice volný výběh na podestýlce.
Léčiv a chemie 100× méně než velkochovu.
Udávají datum snášky a na farmě lze koupit opravdu čerstvě sneslá.
Nějaké týden staré BIO vejce (mrtvou hnicí konzervu)strčí do kapsy.
Vejce je živé = enzymat. aktivní = má vlastní imunitu max. 3dny od snesení.
Jím syrové žloutky bez bílků (ty zahleňují + překyselují, obs. antinutrienty).
Snědl jsem jich přes 120 a žádná salmonea se nekonala.

Ad 81. Jan: Dík za odkaz, to je docela vtipný. Farmář, který ve velkodrůběžárně vykrmuje desetitisíce Vodňanských kuřat, a něco z toho oddělí a dokrmí pro nadšence na náplavku. Doufejme, že se mu občas nepomíchají.

DOBRÝ DEN, ODKUD MÁME MRKEV ? Z HOLANDSKA, ČESKÁ UŽ NENÍ. AŽ ZASE NAROSTE, KOUPÍME TU NEJLEPŠÍ ČESKOU. LHÁT NEBUDEM. JSME VÝROBCI, NE PĚSTITELÉ. PRODÁVÁME V PRAZE ČERSTVOU ŠŤÁVU VYROBENOU PÁR HODIN PŘED PRODEJEM, TUDÍŽ MÁME VÝROBNU V PRAZE. NAŠE FILOSOFIE JE NABÍDNOUT ČERSTVÉ, NEŘEDĚNÉ,NEPŘISLAZOVANÉ A NEPASTEROVANÉ ŠŤÁVY, KTERÉ NA TRHU CHYBÍ. VIRTUÁLNÍ MRKEV ? – :-) ŠŤÁVY MAJÍ ÚSPĚCH, PROTOŽE LIDEM CHUTNAJÍ JSOU ČERSTVÉ A ZDRAVÉ A TĚLO PO NICH DOSLOVA ŽÍZNÍ, ZVLÁŠTĚ V DOBĚ, KDY MÁME PO ZIME NEDOSTATEK VITÁLNÍCH LÁTEK. TĚŠÍME SE NA ČESKOU PRODUKCI, PROTOŽE PAK BUDOU ŠŤÁVY JEŠTĚ LEPŠÍ – BOHUŽEL, ZATÍM NENÍ .
( POKUD BY SE NĚKDO PTAL ODKUD MÁME JABLKA, SNAŽÍME SE JEŠTĚ BRÁT OD SADAŘE U LITOMĚŘIC, KTERÝ PĚSTUJE EKOLOGICKÝM ZPŮSOBEM. MÁ JICH ALE OMEZENÉ MNOŽSTVÍ, TAKŽE MUSÍME HLEDAT JINÉ ZDROJE, ABY JABLKA BYLY PLNÉ ŠŤÁVY, COŽ V TUTO DOBU NENÍ JEDNODUCHÉ.)
ZA ČERSTVÉ ŠŤÁVY, VÝROBCE A PRODEJCE
ANETA BUŘIČOVÁ

16.dubna jsou u nás v Ostravě ve Futuru farmářské trhy. Tak zajdu a pokoukám a možná i koupím.
P.S: ČERSTVÉ ŠŤÁVY : caps lock lze vypnout.

To 83 Lucka B.