Sci-fi plky 2011 – díl 1.

Z archivu

Sám se divím, že mě podobná ptákovina napadla až teď. Přitom je to zaručeně nejlepší způsob, jak se vyfantazírovat z podoby a zároveň se sebe udělat troubu již rok poté – předvídat zaručené tutovky v oblasti gastronomických trendů na příští rok! ;)

V zahraničí se do trendů na roky příští pouštějí šéfkuchaři, časopisy i konzultanti z oboru. Všichni pak o věšteckých výpotcích zaníceně diskutují a hádají se o tom, jak moc jsou trefné nebo naopak úplně mimo. Rok zpětně, kdy už je jasné, co všechno se (ne)splnilo, se pak všichni společně baví nad pomýleností autorů a v šuplíku přitom kutí novou várku na nový rok.

Pár příkladů na letošek najdete třeba tady (plná verze v PDF) – prognózy se týkají pouze restaurací, ale pro představu určitě stačí.

Co se vůbec bude jíst? Jaké koncepty podniků a které světové kuchyně budou mít úspěch? A jak se budou chovat hosté? Pro profíky zásadní věci, které jim pomohou včas reagovat a přizpůsobit svůj byznys. Pro zvídavé hosty a domácí kuchtíky další cesta, jak objevit a ochutnat něco nového.

Trendy v Česku

Co se tedy bude u nás dít v roce 2011? Sám přesně nevím a ani vědět nemůžu, ale tipnu si, to zas jo ;)

Nejprve ale nutná vložka, jak vlastně vnímám trendy já, protože mám někdy pocit, že jsme na ně zbytečně přecitlivělí a že jim každoroční propírání v lifestyle časopisech nedělá dobrou pověst. Trend jako náhlý módní vítr z hor, který každého se správnou barvou kulicha nafoukne IN a ty s nesprávnou odfoukne někam OUT? Podle mě určitě ne. Trendy vnímám naopak spíše jako postupné a nenáhodné změny, které vycházejí z hlubších změn v minulosti. Někdy se zdá, že přicházejí náhle a nedají se dobře předpovědět, při zpětném pohledu se ale dá jejich zrod vždy docela dobře vystopovat.

I proto budou moje trendy pro příští rok spíše suché a ne moc objevné. Jsem v tomhle sralbotka, takže pracuji spíše se zásadními událostmi tohoto roku, u kterých se dá alespoň trochu odhadovat příští směřování. Úplně nejpřesnější označení by bylo – čeho si cuketka letos všímal a co mu přijde na přelomu roku zásadní. A protože mi tu text už po prvním trendu nabobtnal do obřích rozměrů, budu své ciráty vypouštět postupně. Co trend, to plk. Alespoň se nám nebude křížit následná diskuze…

Teď už ale fakt konec vykecávání – jdeme na první téma! :)

Lokální vlna

Kdyby mi někdo touhle dobou loni řekl, že v budeme mít letos v Česku desítky nových farmářských trhů po celé zemi, asi bych si myslel, že blouzní ze supermarketových rajčat. A přesto – bác ho, o rok později, je to tu.

Letošní boom farmářských trhů je dobrý příklad překotného zrodu trendu, který se nedal moc dobře předpovědět a i přesto vychází z dlouhodobého dění v našich podmínkách. I když to vypadá, že se všechny vyrojily ráz na ráz, za většinou současných trhů stojí ve skutečnosti dlouholeté úsilí mnoha lidí v pozadí, řada neúspěšných pokusů a jednání s institucemi i několik dávno zkrachovalých projektů. Těžko říct, proč se všechno snažení naplnilo až letos, ale nakonec můžeme být rádi. Hlavně v druhém poločase sezóny vznikla po celém Česku řada trhů, které už opravdu vznikaly ad hoc.

Jak budou trhy vypadat dál a jakým způsobem ovlivní to, jak jíme v Česku? Tak nejdřív moje pesimistické já, jo? Příští rok se dočkáme prvních větších aférek s podvody s původem zboží, velká část organizátorů trhů bude taky úspěšně pracovat na tom, že spojení „farmářské trhy“ brzy ztratí svoje dobré jméno. Produkty z velkochovů, podvodně označené „domácí“ a „farmářské“ výrobky, předražování, klamání spotřebitelů, trhy v supermarketech a nákupních centrech – to jsou jen některé z lahůdek, které trhy čekají (nebo už nastaly).

Pokud se pár osvícených pořadatelů nechytí za hlavu a nespojí se v úsilí dát trhům jasný řád a zachovat jejich hodnotu, určitě bude následovat bolení hlavy z celé téhle nadějné oblasti. Sdružení pořadatelů farmářských trhů, transparentní a hlavně dodržované vlastní kodexy pro jejich fungování, jasná a otevřená definice farmářského trhu a produktu – všechno jsou to věci, které jinde v zahraničí už dobře fungují a pro dlouhodobý rozvoj jsou potřebná.

A co lokální produkty v českých restauracích? Budou se farmářské produkty častěji objevovat v jejich jídelníčcích? Zatím moc ne. Vedle nákupu v Makru nebo dodávky od velkého gastro-dodavatele je totiž shánění lokálních produktů stále příliš pracné. V sezonním menu a jako specialita s fotkou farmáře objímajícího vlastní jehně to vypadá dobře, to je ale asi tak vše.

Velkou naději dávají speciální dodavatelské projekty pod taktovkou samotných pořadatelů trhů, kteří mohou vytvořit dodavatelský most od farmářů až k restauracím. U nás takový pilotní program spustila Hana Michopulu (Český farmářský trh) ve spolupráci s Ambiente (u vybraných restaurací). Pořadatel trhů zprostředkovává provozovatelům restaurace aktuální nabídku od farmářů a dokáže tak do jejich kuchyní dostat lokální potraviny ve větším objemu. Ještě nevím, jak pilotní projekt dopadl, ale snad se chytí a bude se šířit dál.

Ještě nějaký efekt trhů na potraviny a jídlo? Jo, teda alespoň u mě! Díky pravidelným nákupům na trzích jsem letos docela rázně opustil nákup biopotravin (hlavně ovozel, mléčné výrobky a vejce). Nebylo to nijak programové ani promýšlené chování, ale při srovnání dostupných biopotravin, jejich ceny (skoro vždy vyšší), kvality (často zavadlá, špatně skladovaná, nečerstvá nebo importovaná) a způsobu prodeje (v malých biokrámcích mnohdy děsný), vycházejí produkty od ověřených farmářů z trhu řádově lépe. Psal jsem to tady už opakovaně, že pro mě bio často supluje ověřený původ a způsob produkce. Po nástupu mnohem širší nabídky (alespoň na trzích v Praze) už to opravdu není potřeba.

Abych biopotravinám nekřivdil, je třeba uvést, že třeba u masa jsem zatím nenašel lepší zdroje, než jsou právě ekologické farmy. Bioprodukty jdou také často ruku v ruce s farmářskými trhy a svou přítomností na trzích často dokreslují bohatý sortiment. Hodně mě taky potěšilo, že už se začaly objevovat první specializované trhy zaměřené pouze na ekologické zemědělství (Toulcův dvůr nebo třeba Čočkův biojarmark v Brně).

Úzce vymezený koncept a zaměření na určitý druh zboží a typ zákazníků nám zatím v oblasti trhů hodně chybí. Zatím většina pořadatelů pojímá trhy jako soutěž o to, kdo bude mít největší rozlohu a nejširší sortiment. Nemyslím si, že to je zrovna produktivní, a podle mého budou mít dobře vymyšlené a jasně zacílené trhy v budoucnu větší smysl.

Poznámka spíše na okraj. Pokud si ještě vzpomínáte na Vesničana, tak letos jste si ho mohli s mnohem menším úsilím a po celý rok udělat skoro všichni. Schválně si znovu přečtěte jeho náplň a taky diskuzi pod článkem o šíleném shánění surovin. Z dnešního pohledu neuvěřitelné i úsměvné. Pro ilustraci letošní lokální vlny pak dokonalé… ;)

Tady končí můj první výhled a první téma. Kam myslíte, že se lokální potraviny a farmářské trhy budou v příštím roce ubírat podle vás? Co nás ještě čeká a co nemine? Přibudou ještě další trhy, nebo vlna naopak opadne? Jsem jedno lokální ucho! :)

Reklama

Komentáře

Pokud bych mohl kromě trendu i něco přát, tak koncept „rotujícího trhu“, jaký si užívám v Německu. Producent má vyhrazeného člověka, který jezdí po okolí a zhruba v době 7–14 na daném místě prodává. Místo se v průběhu týdně mění, takže například ve středu stojí u univerzity prodejce ryb (čerstvé, naložené a právě usmažené) a místní farmář (brambory, cibule, vejce). Je to bez zbytečné okázalosti, 2 malé stánky, takže mohou být opravdu tam, kde lidé chodí a pracují (tj. ne Holešovická tržnice, kam se málokdo dostane). Velkým pozitivem je to, že díky nim mám jednou týdně rybu. Kdyby tam stáli každý den, tak si ji nekoupím skoro nikdy. Takhle je z toho příležitost, která je jen jednou týdně, takže si ji nemohu nechat ujít.

Jako člověk, co si zkusil uspořádat dva regionální farmářské trhy přidám svůj pohled: tvoje trendy ohledně FT (podvody, profilování, nákupní centra, kodexy) budou platit pro Prahu a Brno, ale mimo ně zatím ne. Největší problém s trvalou udržitelností trhů v mnoha regionech, zejména pak okrajových částech Česka, je samotná existence a dostupnost lokálních producentů potravin. Počet producentů a farmářů je mimo klasické zemědělské oblasti velmi omezený a na trzích se střídají stále ta samá jména (samozřejmě díky za ně!). Ostatně i na trhy do Prahy se mnoho věcí dováží nejen ze středních Čech, ale i z jižní Moravy.

S několika farmáři jsem o tom mluvil – a teprve projekty, které nebudou vznikat ad hoc, ale budou mít stabilní zázemí a budou mít dlouhodbou „trvanlivost“, budou pondětem a zárukou pro místní farmáře a producenty k tomu, aby se do toho pustili v míře, která bude saturovat poptávku. Teprve pak bude možné pracovat na koncepci, pravidlech a zpřehledňování situace. Nejprve je totiž třeba mít z čeho vybírat.

Píšeš, že mnoho pořadatelů pojímá trhy jako soutěž o co nejširší sortiment. Z vlastních zkušeností vím, že jinak to ze začátku ani nejde. Byli jsme prostě rádi, že jsme sehnal alespoň nějaké producenty, jejichž produkce podle našeho uvážení na FT patří. Snaha zachovat koncept nebo dokonce specializaci je ještě pro mnoho regionů hudbou daleké budoucnosti.

Můj pohled je tedy takový: na mnoha místech to bude ještě dlouho drhnout, lidé budou rádi za vůbec jakýkoli sortiment, který se odliší od běžné supermarketové nabídky, byť se mezi něj občas vetře nepoctivý prodejce nebo něco, co na FT nepatří. Teprve na místech, kde se zkombinuje osvícená radnice + člověk nebo lidé s přehledem, schopni dát trhům řád a myšlenku + širší dostupnost lokálních potravin, budou moc vznikat trhy opravdu s přesným konceptem a bez výjimek.

Jen dodám, že něco takového bylo u metra Českomoravská. Dva dny v týdnu tam stál uzenář a dva dny zelinář.

Přibývání trhů ve velkých městech je sice událost radostná, ale bohužel malých měst se zatím nedotýká. Dochází tak ke kuriózní situaci, kdy si musíte z Prahy vozit některé druhy ovoce a zeleniny, abyste je u vás ve městě nemuseli chodit kupovat do supermarketu. Jsem z Jičína, kde sice malý posun v letošním roce nastal, ale stále je to bída. Na podzim už nám na náměstí zbyl jen jeden ovozelný stánek, u kterého však část zboží byla nepochybně zakupována v supermarketu (řapíkatý celer, jarní cibulka atd.). Takže kdyby prognózy na příští rok směřovaly i do malých měst, byli bysme rádi. O čerstvých rybách ani nemluvím, o těch si můžeme nechat jen zdát…

„předvídat zaručené tutovky v oblasti … trendů na příští rok“

Povšechněji – takové předpovědi existují. Ochomýtal jsem se, kdysi dávno, kolem agentury prodávající návrhy na „surface design“, tj vzory na textilie, koberce, záclony, atp. Agentura, za dost drahý peníz, každoročně kupovala (mám potuchu, že z Paříže) předpověď, které barvy budou „v módě“, které jejich kombinace pofrčí a co budou hlavní motivy sezóny. Součástí byly i už předem obarvené chomáčky vlny a psané výzvy. Pamatuji na instrukce: Vžijte se: Omšelé a trochu chladné severoevropské pláže. Vybledlé barvy.
Psala se léta osmdesátá…
Jistě, tohle neplatí pro pravé průkopníky, ti půjdou svou vlastní cestou, ale pro mass-market. Ovečky budou objevovat „novou módu“, z 80% jim předepsanou už před 18ti měsíci.

Zde jde o jinou věc, ale snad můj, všeobecnější, úlet o trendech nebude příliš odsouzen.

Trendy?…co to je?…kde to je?:o))…Pro koho jsou?
Farmářské trhy v Čechách?…Pamatuju si jak jsme před 15 lety v Německu v malé vesničce kousek od hranic kupovali suroviny takto: maso naproti od řezníka, zeleninu od lidí z okolí co vypěstovali na zahradě, ten měl brambory, ta mrkev a okurky, houby od babiček co chodili po lesích a nosili je až do kuchyně, zrovna tak borůvky a maliny, bylinky jsme si pěstovali sami na vlastní zahrádce, pro mléko jsem každý den chodil do nadalekého statku, a k tomu šéfkuchař a majitel restaurace vždy na jaře koupil „stádo“ hus a několik krůt a ty jsme krmili zbytky a „odpadem“ v kuchyni (slupky od brambor, tvrdej chleba atd.).....aby toho nebylo málo tak tenhle můj šéf jezdil pravidelně 2 krát týdně chytat ryby-nesnášel jsem to, protože většinou přijel pozdě večer a já je ještě musel vykuchat a zbavit šupin..fuj:o)…nikdo tomu neříkal BIO, prostě to tak bylo, nikdo se nad tím nepozastavoval jak vaříme z „místních surovin“, prostě to byla samozřejmost, nesledoval tam nikdo trendy, nevymýšlel nikdo supermegaextraturbokombinace, prostě se skvěle vařilo..pak jsem se vrátil do Čech a každého kolegu kuchaře strašně pobavilo, jak jsou tam blbý, že si pěstujou bylinky sami když se přece dají objednat a proč by měl někdo chodit každý den pro mléko, když se dá koupit skvělé v tetrapaku.....a ryba je prý lepší zmrazená a déle vydrží…

K farmářským trhům myslím, že:

  • obří trhy se změní ve snůšku kdejakých surovin pochybného původu, dojde na aféry, jak píšeš – tohle se týká velkých měst
  • vznikne řada maličkatých trhů s lokální produkcí a systémem podobným jak píše savec, půjde o úzký kontakt lidí, co farmaří (nabídka) s lidmi, co nefarmaří vůbec (poptávka) – tohle taky ve městech větších/menších každopádně tam, kde už nějaké trhy fungují
  • tam, kde trhy ještě nejsou, snad pronikne snaha místních farmářů udat své výrobky v okruhu nejbližším formou stánkového prodeje, ale vůbec nejvíc by se mi líbilo, kdyby se na prodeji domluvili s místní sámoškou, to by byl mazec :)

A s tím odklonem od bio jsem na tom stejně ;)

Dobré téma, které nám zabralo skoro celou snídani a přípravu na ní :) Máme svou zeleninu,ovoce i mléčné a vejce, maso nejíme, tudíž by nás téma trhů nemělo příliš zajímat, ale zajímá. Jako fenomén – tedy tady v Čechách – přemýšleli jsme o tom, nakolik je v budoucnosti českých trhů nepřítelem přerušení kontinuity během bolševika, nakolik díky právě této kontinuitě to šlape např. ve Francii nebo jinde venku. Osobně vidíme trhy víceméně jako módní záležitost, která postupně vyšumí. Z našeho pohledu bude bez problémů Praha a Brno, možná Hradec , jižní Morava má šanci, ale malinká města, tam to stále bude fungovat pro malé zemědělce, kteří hospodaří na přebytky, tak, jako dosud, že se zcela logicky stále vyplatí prodat přebytky sousedům a známým, neboť i na vesnici žije absolutní většina městským způsobem života. To už bohužel změnil bolševik. Když někdo přijde na náměstí, vždy prodá, ale proč by tam chodil, když zvedne telefon, nemusí nikde stát, nikam chodit a jeho soused má anglický trávník a brambory si nezasadí ani náhodou. Trhy by byly přirozené, kdyby na vesnici byl přebytek produktů a vesničané by museli prodat přebytky ve městě. Stejně tak ze strany nakupujících – je to vše naprosto jasné a logické, proč nekoupit místní, neuvadlé , čerstvé jídlo za slušnou cenu? Jsou tací, kteří si i zajdou, dojedou, ale až přejde módní čas a nebude to „nové“ a „zajímavé“, máme pocit, že se veliká většina vrátí k „pohodlnějšímu“. Pokud ne, bude to výjimka – protože jak potom vysvětlit, že přírodní materiály na oblečení jsou většinově válcované umělými, jak to, že je tolik aut, když je evidentní, že co se prožitků, zdraví a přirozenosti týká ,je jezdit na kole, chodit pěšky a případně jezdit vlakem mnohem logičtější? Opravdových gurmánů stejně jako opravdových milovníků života je málo na to, aby svými potřebami uživili samostatnou sekci …náš názor, příští rok boom a nárůst trhů, kvalita postupně ustupující z důvodu nedostatku dodavatelů a touze využít právě trend. Časem zůstanou trhy, ale dodavatelé nebudou malí zemědělci,nýbrž překupníci shánějící co se dá, bez záruky kvality. Praha je a bude stejně v Čechách světem sám pro sebe :) Tak pevně doufáme,že nám tahle vize nevyjde :---)

  • absolutní s ouhlas s Jednorožcovým názorem na trendy !

Já u trhů předpokládám, že ty „rychlokvašky“ vymyšlené až s onou letos vzniklou módní vlnou půjdou do háje a brzy se na nich objeví nějaké ty podvody a podobně (ono stačí se podívat do haly 22 na stánky překupníků, na ty jejich „farmářské trhy“ vůbec nemám chuť chodit). Doufám, že toto ale přežijou ty trhy, které byly pečlivě promýšlené dopředu včetně jednání s dodavateli a podobně (pěkně to má myslím právě skupina kolem Hany Michopulu, která nabídla trhy v různých lokalitách v různých dnech, takže prodejci je stihnou objíždět a vytíží jim to případného zaměstnance) a že snad přibudou ještě další tam, kde o trzích začali přemýšlet až po těch prvních vlaštovkách, ale rozhodli se to neuspěchat.

Ráda bych se mýlila, ale… vy si myslíte, že je náhoda, že všechny ty trhy byly podpořeny zrovna v letošním supervolebním roce?:( Netuším jak jinde, ale v mém nejmenovaném městě to bylo celkem do očí bijící. Přeju nám všem, aby nadšení všech zúčastněných alespoň zčásti vydrželo.

10: To jistě náhoda není, podpora z radnic byla určitě motivována blížícími se volbami. To nicméně nemusí znamenat, že trhy teď po volbách nemůžou pokračovat – vzhledem k ohlasu, který trhy mezi lidmi měly, by politici byli sami proti sobě, kdyby je zase rušili…

yannka:

jo, to je častá úvaha ;) podle ní bychom ale byli zavaleni trhy už od předchozích volebních období a to se jaksi nestalo, že?. proč? protože vznik trhů není závislý jen na dobrozdání městě. hana michopulu + sdružení archetyp – tohle jasně potvrzují, není to aktivita šup šup, ale zakončení dlouhodobější aktivity více lidí okolo i s tou spoustou nezdarů a pokusů, které to mu předcházely.

11,12: Určitě nehážu všechny do jednoho pytle a i já doufám, že ne vše bylo motivováno tímto způsobem (viz Vámi zmíněné projekty s nepochybným velkým úsilím zúčastněných). Trend to bezpochyby je a s trochou štěstí neskončí s přelepením volebních billboardů. Ale myslím si, že na letošní boom trhů předvolební motivace radnic určitě vliv měla a že je tu jistá pravděpodobnost, že podpora radnic ( a nebo jednotlivých nových zastupitelů, kteří již dosáhli, čeho chtěli) teď už může být značně menší. Že to nebylo už v minulých volebních obdobích… no tak politici se přece vždycky chytí toho, co momentálně začíná být in, přece nebudou něco vymýšlet a budovat sami, že…:)
To třeba bedýnky, to je jiná! Tady cuketka sehrála nemalou roli v osvětě, za což jí patří velký dík, a trend se nyní utěšeně šíří, volby nevolby…

12, 13: Zajímal jsem se na podzim u trhu na Praze 13, zda to je akce „trvalejšího“ charakteru, a jasně mi bylo řečeno, že se uvidí po volbách, jestli bude vůle pokračovat. T

Já osobně tzv. „farmářské trhy“ považuju za módní vlnu, která opadne stejně jako každá jiná móda, až se lidi zase vrhnou na něco jinýho. Připadá mi to trochu směšný, podobně jako jiná módní „pohlreichovská“ vlna, kdy lidi, o kterých stoprocentně vím, že ještě před rokem nebyli schopný uvařit ani párek, mi najednou zasvěceně radí, jak se má správně vařit to či ono a jak se má správně provozovat restaurace, protože se koukali na televizi, kde to říkal nejlepší kuchař na světě a oni jsou teď najednou taky strašně chytrý a vyprávějí si na potkání ty rozumy z televize a notují si, jaký jsou gurmáni a kulináři.

Doufám, že pan Cuketka zařadí jako jeden z trendů i tu „pohlreichománii“, která snad už bude pomalu taky na ústupu. Ačkoli nemám televizi a nikdy jsem neviděla ani jeden díl z těch úžasných pořadů, mám už na Pohlreicha vypěstovanou velmi slušnou alergii, jednak tím, že mi každou chvíli někdo při sdělování svých mouder říká „to říkal Pohlreich v televizi“ a taky že skoro při každém nákupu na mě civí z obalu nějakého zboží ve snaze přimět mě k jeho koupi, případně mi ze schránky lezou katalogy různých firem se zbožím, které mi on údajně velmi doporučuje.

Alo, pohlreichománie už opadla, jestli jste si nevšimla. Nicméně navzdory alergii bych Vám doporučovala alespoň jeden či dva archivní díly Ano, šéfe (třeba z první či druhé série) shlédnout. Třeba jen proto, abyste zjistila, co na něm všichni vidí.

Neřadím se k jeho skalním příznivkyním, ale ten pořad dost poučným způsobem zdokumentoval bídu současného „gastropodnikání“ v ČR. Pohlreichovi budiž sláva za to, jak často věci nazval pravým jménem a ukázal, že se to dá dělat i jinak.

Ala: Myslím, že Pohlreich další natáčení už odmítá, takže se nemusíte bát:) Možná byste ale mluvila jinak, kdybyste si některý z těch pořadů přece jen pustila. Dnes už se to možná nezdá, ale když jeho pořad začínal, opravdu byl v rámci pořadů o vaření a gastronomii dost výjimečný v tom, že v něm vystupoval někdo, kdo ví, o čem mluví. Mně to tedy dost otevřelo oči třeba ohledně toho, jak poznat, které hospodě se obloukem vyhnout… a že jich takových pořád je víc než dost:( Věřím, že bude sám rád, když osvětu převezmou zase jiné tváře… a hlavně ty restaurace.
Farmářské trhy jakožto módní vlna mohou být nebezpečné hlavně v tom, že jako každý trend přitáhnou různé podvodníčky a podnikavce s pochybným zbožím, jak již bylo v diskusi zmiňováno. Jinak jsou snad ale přeci ve své podstatě úplně přirozenou věcí?

16.-18: Souhlasím, že nějakou dobu tu bylo přePohlreichováno, ale na druhou stranu ač televizi nemám, většinu Ano šéfe jsem si pustil na webu. Třetí série už mi přišla stále na jedno brdo, takže jsem ji nedokoukal a z následného Na nože jsem si pustil jen ukázky (tolik mě nezaujalo) – ono po stránce televizního řemesla mi Ano šéfe přišlo dost slabé od začátku. Každopádně jsem ale panu Pohlreichovi a vděřný za to, že ukázal, jaká bída to tu v gastronomii leckdy je a že třeba pár dalším majitelům a kuchařům, kteří by to chtěli dělat jinak, dodal odvahu. A taky jim snad přesvědčil pár hostů, že ty profláknutý dvacetistránkový jídelní lístky a všechny ty další průšvihy, který se od nich odvíjí, jsou problém.

yannka: Já si právě taky myslím, že normální trhy jsou normální přirozenou věcí, ale bohužel u nás ta tradice normálních trhů zmizela a ty současné „farmářské“ mi připadají, že spíš než normální trhy je to zase jen módní vlna, která pomine, až si lidi přestanou připadat zajímaví tím, že se procházejí s košíkem mezi stánkama a můžou kamarádkám vyprávět, jak byli nakupovat na trhu od „farmářů“.

Ala: zvlášť když ten „farmář“ je vlastně řezník nebo pekař nebo výrobce sýrů, že – tyhle komodity na trzích (fakt se mi jim nechce říkat farmářské, to slovo mi hodně vadí) nejvíc frčí. Hodně mě v jedné diskusi dojalo, když si kdosi stěžoval, že Zelňák (tradiční brněnské tržiště s několikasetletou historií) je málo farmářský…

22: Má hospodářství, statek, chov apod. Termín farma je import, snaha o rádobysvětáckost.

25: No, od „copywriterky“ (další hezké české slovo) to opravdu sedí – myslím, že za podobnými jazykovými zpotvořeninami, které čím dál tím víc zamořují češtinu, stojí zrovna lidi z Vašeho oboru… Vám to divné nepřipadne, spíš naopak, já jsem holt staromilec a vadí mi to moc.

26: pozor, slova farma a farmář jsem v češtině viděl už na nějakých prvorepublikových materiálech. Není to něco zcela nově zavlečeného…

27: Kytko, máte pravdu, taky jsem to v nějakých prvorepublikových materiálech viděla, ale tehdy to byla spíš výjimka (a taky snaha o „modernost“, jako dnes), ne převládající trend.

Tak on je to prostě doslovný překlad anglického „farmers' markets“. Pojďme se zamyslet, jestli někdo přijdeme na lepší výraz, který bude v jednom slově spojovat význam slov „chovatel“ a „pěstitel“. Úplně jednoduché to není… Že by „sedlácké trhy“?:)

„Generace mých předků byly sedláky a hospodařily na této půdě, ale nám vrátili v restituci jejich farmu“. To má logiku, ne? Krásný návrat k tradici, chichi. S Johnem Deerem za rozpadající se stodolou a krávy se dál brodí po kolena v hnoji, protože na řádné vykydání a podestlání dotace nejsou. Takhle vypadá 90% českých „farem“.

aida: Pro mě v tomto účel světí prostředky. Ve „farmářských trzích“ se podařilo najít krásné buzzword (:), které přitáhlo pozornost médií a lidí. Nejsem si úplně jistá, jestli by se sedláckým trhům povedlo to samé.

Před chvílí byla jedna hodně srandovní reportáž na Radiožurnálu o otevření prvního farmářského trhu v Bratislavě. Na začátku říkali, že sice na Slovensku je úplně normální, když babky prodávají svojí zeleninu u silnic a taky že tam existují normální trhy se zeleninou, ale tohle je první opravdový farmářský. V reportáží se chlubil pán, že prodává ty nejlěpší rajčata, že sice cena je několikanásobná oproti supermarketům, ale on že zaručuje bezva kvalitu. Nevím jak to ten farmář dělá v prosinci a kde ty rajčata pěstuje, no ale když si to ty lidi od něj kupujou, tak proč ne. Pak říkali, že tenhle farmářský trh je v nějaké zastřešené budově a že jsou to vlastně kamenné obchody, v jednom se prodává zelenina, ve druhém maso atd. Ale prý už připravují i jednotlivé stolečky, které by si lidi mohli pronajmout na jeden den a prodat tam svoje výpěstky, že prý aby to přeci jen aspoň trochu vypadalo jako trh, když už se to tak jmenuje. No a nakonec vysvětlili rozdíl mezi tzv. obyčejným normálním trhem, kterých prý je samozřejmě v Bratislavě už dávno několik, a tímto úžasným farmářským trhem. Jde totiž o to, že tento farmářský trh nemá v první řadě sloužit k tomu, aby si člověk koupil zeleninu, ale má být hlavně tzv. meeting pointem, tedy místem, kde se lidi setkají, dojdou si tam na oběd a při tom si třeba koupí i to rajče. Za tím účelem se v prostoru trhu nachází několik restaurací a kavárna. Jo a abych nezapomněla, vyskytovala se tam taky návštěvnice s proutěným košíčkem.
Myslím že je to samo o sobě dost vypovídající. Je to prostě módní trend pro čtenářky lifestylových časopisů, kde zrovna frčí rady typu „objednejte si dodávku u svého farmáře“ a „jaký druh rýže koupit na to správné italské risotto“. Ať si máme s kámoškama u latéčka o čem povídat.

Takže když moje kamarádka, která chová na Valašsku ovce a dělá sýry, o sobě říká, že je farmářka, tak je to snaha o rádobysvětáckost? Vyřídím ji to, bude velmi pobavena a odvětí, že takové názvoslovné problémy by opravdu chtěla mít ;)

Ad farmy, farmářské, atd.: když se nad tím zamýšlím, tak to je hodně o kontextu. Selské trhy by asi byly opravdu z čistě jazykového hlediska správnější, ale je s tím spojen problém kontinuity, kdy tu tradice rodinných hospodářství byla dost drsně a na dlouho přerušena. Takže název selské trhy by mi asocioval spíš křečovitý pokus o folklór a obnovu spíše té vnější stránky starách trhů, kdežto farmářské trhy mi asociují moderní tržiště s kvalitními potravinami, jaká znám z ciziny. Proto mi ta volba názvu přijde v tomto případě správná, i když chápu, že staromilce bolí. Co se týče farem/statků/hospodářství, závisí to pro mě na kontextu – třeba Novákova farma mi moc z pusy nejde a raději bych tomu říkal Novákův statek, na druhou stranu kozí nebo ovčí statek mi zní taky divně a dám v tomto případě přednost kozí nebo ovčí farmě.

k jazykovědným plkům a slovním osypkám:

přijde mi, že všichni zapomínají na jednu důležitou věc. slovo farmář/farmářský tady přeci nespadlo z nebe letos na jaře. předchází mu dvacet let novodobého vývoje (bez ohledu na výskyt ještě dřív), kdy se „farmáři“ objevovali postupně a říkali si tak sami. pokud někdo může za masivní rozšíření toho spojení, tak bych pátral spíš v uplynulých letech, kdy se šířilo nejvíc v oblasti ekologického zemědělství (ekofarmy, biofarmáři etc.) – tam podle mě farmy zlidověly nejvíc. i tohohle důvodu to jako novotu nebo jako uměle naroubované slovo nevidím ;)

36, 37: Jasně, pánové, chápu a rozumím Vám. Holt mě berte jako starou konzervu, která má spíš ráda tradici, češtinu a ne „buzzwords“ (mmch. – i tohle se dá líp říct česky). Nejvíc alergická jsem na slova typu „poctivý“ apod., to mě fakt berou všichni čerti.

Ať už je to tady, jsem z Karlových Varů a koupit si zde něco od farmářů je nemožné. I když se třeba člověk snaží kupovat BIO zeleninu a ovoce tak to tady také není žádná sláva, ale obchoďáků tu máme dost to jo.

Doufám, že „módní vlna“ farmářských trhů neopadne, v cizině jsem podobné trhy vídávala už před x lety a jsou tam stále… Myslím, že lidi si díky nim zvyknou, že rajče skutečně může chutnat jako rajče a petřžel se nemusí dovážet z Belgie…

AD Bio: jojo, jednu dobu jsem kupovala všechno, co mělo nálepku Bio, a pak jsme si všimla, že jabka, který kupuju (je fakt, že byly hodně nedobrý), jsou made in Argentina. Co může být „bio“ na jabku, který dozrálo někde v bedně a putovalo sem řpes půlku zeměkoule fakt nechápu, to raději český popráškovaný…

Komentáře jsou uzavřeny.