Kontrola potravin civilizovaně
Kvalitu potravin? Tu si tedy rozvracet nedáme. Každý záškodník a narušitel povinně na hanbu — veřejně a pokud možno online.
Možná přeháním, ale takhle nějak v poslední době vypadá aktuální společenská poptávka v oblasti kontroly kvality potravin. Státní kontrolní orgány samozřejmě nelení a s různou mírou ochoty (a kvality provedení) tuto poptávku plní.
Kontrola potravin a gastronomických provozů u nás spadá hned pod několik různých úřadů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje kvalitu, zdravotní nezávadnost a značení potravin. Pokud jsou ale potraviny živočišného původu (mléko, maso, vejce), dozor má na starosti i Státní veterinární správa. Jídlo ve stravovacích zařízeních a jejich provoz mají na starosti Krajské hygienické stanice. Obchodní stránku věci zase dozoruje Česká obchodní inspekce.
Do zveřejňování výsledků kontrol se zatím nejodvážněji pustila SZPI se svým projektem Potraviny na pranýři. Databázi výsledků kontrol ale letos otevřela i SVS, a kdokoliv si odteď může projet výsledky všech kontrol za rok 2013.
Na mapě SVS si tak můžete zkontrolovat jakékoliv řeznictví nebo jatka (odkud třeba maso kupujete) a dozvíte se o sebemenším zjištěném problému od nepřesného složení na etiketě až k závažnějším průserům s hygienou.
České úřady tím sbírají body u rozzlobených spotřebitelů. Zároveň se zveřejňováním kontrol kryjí a dávají nám takto veřejně vědět, že peníze, které za jejich provoz utrácíme (na daních), se pěkně točí a úřady úřadují. Podniky to samozřejmě vnímají jako buzeraci a nadbytečné zasahování do byznysu. Veřejná kontrola je holt jeden z nejprotivnějších kontrolních nástrojů.
Proč o tom celém ale povídám — souvisí to s nedávnou zkušeností z Kodaně, kde se s podobným systémem veřejné kontroly setkáte na každém kroku.
Zelené smajlíky uvidíte na dveřích každé restaurace a kavárny. Jsou umístěny vždy viditelně a podniky mají povinnost vystavit si je i na web. Systém smajlíků Smiley report tam spadá pod jejich Ministerstvo zemědělství, rybářství a potravin. Slouží ke kontrole hygieny a zdravotní nezávadnosti jídla. V Dánsku je v provozu už od roku 2001.
Smajlíci se podnikům přidělují na základě inspekcí, jejich frekvence je dána typem podniku (např. restaurace dvakrát ročně) a předchozími výsledky při kontrolách. Z každé takové kontroly pak vzniká protokol, který je po skončení automaticky veřejný.
Kontrolní úřad také provozuje web, kde je uložena kompletní historie a výsledky kontrol pro všechny podniky. Pokud se tedy někde setkáte s méně usměvavým smajlíkem, můžete se podle uloženého protokolu ujistit o co šlo a jestli už třeba v podniku neproběhla nová kontrola.
Pokud inspekce narazí na problém, podniku vzniká automatické právo na opakovanou kontrolu. Pokud si je jistý v kramflecích, může si dokonce připlatit za rychlejší vyřízení kontroly. Systém ovšem i odměňuje vzorné podnikatele. Podniky, které nasbírají 4 vysmáté smajlíky za sebou a nemají žádný prohřešek za posledních 12 měsíců, úřad oceňuje speciálním chlubícím smajlíkem Smiley Elite (i snížením frekvence kontrol na jednu za rok).
V systému veřejné kontroly tedy všichni ví kdo je kontrolován, jak často, jakým způsobem, kdy přesně a s jakým výsledkem.
Jestli o něco podobného usilují i české úřady, jsem pro, aby to vypadalo podobně jako v Dánsku.
Doplnění
Svoji mapu kontrol má i slovenská ŠVPS. Viz Portál úradných kontrol.
Co vy — jaký máte na zveřejňování výsledků kontrol názor? Řídíte se výsledky při nákupu nebo výběru podniků? Ocenili byste v našich podmínkách něco podobného, jako mají v Dánsku? Má se zveřejňování kontrol rozšířit třeba i na restaurace?
Komentáře
Jde urcite o dobrou vec, ale je smutne, ze jsou poradne aktivni az ted, pod tlakem verejneho mineni. Jeden vzdaleny pribuzny mel jidelnu a kontrola tam vypadala tak, ze dostala dle jeho slov „poradne nazrat a neco do kapsy“ a svabi mu tam mohli lezt dal. A tehle to chodilo cela devadesata leta a jsem presvedcen, ze mimo velka mesta to tak chodi dodnes.
Co naopak povazuju za prehnane jsou kontroly mir u piva, pokud to samozrejme nejsou vylozene podmiraky v centimetrech. V pivnici kde to takzvane jede a vytoci tam stovky piv za vecer neni mirna podmira snahou zakaznika osidit, ale co nejrychleji uspokojit jeho pozadavky. Na to navazuje velky rozptyl pokut, takze bohuzel zalezi jak se kontrola vyhajala. Co jsem se obcas v restauracich bavil, jsou pokuty za podmiru v rozmezi 2–25 000. V co to vykrystalizovalo je nasnade, a nekde radeji uvadeji v listku 0,47l i kdyz samozrejme toci porad pulitry, jen se brani buzeraci a nesmyslne vysokym pokutam. Prehana aktivita spise skodi.
↪ 1 Michal Mata: Ve státní správě (v ČR) se trend zpřístupňování informací týká až posledních let, v tom bych SZPI ani SVS moc nehaněl — je to krok kupředu. Jde spíš o to jak celý systém vyladit, aby neškodil a nedělal spotřebitelům ještě větší zmatky. Dánové jsou v tomhle naopak děsně progresivní (kde byly naše problémy v roce 2001, když oni už něco takového měli spuštěného ;)
To co uvádíte u těch mír, to jsou ze strany úřadů možná zbytečně medializované akce, snadno se to prodá. Oni by ale měli prodat ti tu dlouhodobou práci, kterou dělají a průběžně ji kultivovat, aby z toho měla užitek veřejnost i podniky, kterých se kontroly týkají.
To se mi líbí na smajlících z Dánska, že pouze nepenalizují, ale primárně je to uzpůsobené tomu, že podniky, které se snaží to mají usnadněné a ještě jsou oceněny. To tu zatím chybí a je to prosté vyjetí výsledků kontrol bez systému.
↪ 2 pan Cuketka: V tom samozrejme souhlasim, chybi tu pozitivni motivace, ne jen trestat, ale kde restaurace byla v poradku o tom se bezny clovek pokud vylozene neproleza cilene internet nema sanci dozvedet. Ty smajliky jsou dobra vec, neco podobneho bych tu take uvital. Proste neporadek trestat, kvalitu se nebat vyzdvihnout, tak ma vypadat spravna vychova.
Jeste k temi miram: medialne lakave tema si samozrejme uvedomuji, zrovna Lidovky to vyuzily do dna, jak jsem si nemohl nevsimnout, ale stejne mi nepripada spravne, ze je tak obrovsky rozptyl pokut, pricemz skutecne o vysi rozhoduje momentalni rozhodnuti kontrolora. V tomto ohledu bych uvital jasne dane tabulky jako maji na postihy v sousednim Nemecku, aby hral mensi roli lidsky faktor a nedochazelo tak k „nekomu 2000, nekomu 18000, ten vrchni byl nejakej divnej“. To pak logicky vede k pocitu krivdy a to je vzdycky spatne.
Dobry den, pan Cuketka,
v Dansku je to super napad, a teoreticky to vypada strasne super. Ale mam skusenost, ze aj tam to asi nefunguje tak skvele. Pracovala som v kuchyni v jednom zabavnom parku a vzdy ked mala prist kontrola, vedeli sme to dopredu cca 2–3 dni, takze sme vzdy vsetky zle potraviny (zle sa rozumeju tie, ktore podla poziadaviek Ministerstva nesmeli byt pouzite – to sa pozudzovalo podla vsetkych parametrov, ktore sme museli kontrolovat a aplikovat na zaklade skolenia po ktorom sme dostali hygienicky preukaz) vyhodili, aby to kontrola nevidela.
Takze aj v Dansku si asi niektore jedalne a obcerstvenia mozu dovolit to jedlo relativne dost „smelit“…clovek si asi bohuzial nikde nemoze byt 100% isty. Povedala by som, ze je to asi vzdy na majitelovi – ake si chce urobit meno a mozno svedomie :)
Ale urcite skvely napad a myslim, ze na vynimky to hygienu a kvalitu jedla v restauraciach v Dansku posuva trosku niekam inam. Ked sa poobzeram ake hygienicke podmienky su v niektorych kuchyniach v CR alebo na Slovensku, tak je to dost hrozne :/
↪ 4 Kristina: Byl bych nerad, kdyby se debata stočila k samotné úrovni hygieny nebo kvalitě potravin v jednotlivých zemích. Šlo mi o srovnání způsobu jakým kontrolní orgány výsledky kontrol sdílejí s veřejností a jak se s těmi informacemi dále nakládá (tj. jestli je cílem jen pranýřovat, nebo s informace pracovat nějak smysluplně).
(Ale i tak mě zajímá od koho jste o kontrole věděli? Dávají o tom vědět sami nebo tam měl provozovatel někoho podplaceného?)
Parádně propracovaný systém! Je fajn, že obsahuje nejen malusy, ale i bonusy a tím pádem nejen negativní, ale i pozitivní motivaci, která bývá z dlouhodobého hlediska podstatně silnější.
Ale zaráží mě, jak píše Kristina, že o těch kontrolách vědí řádově ve dnech předem. To tady (aspoň legálně) teda nevědí – zrovna se plácám v bujném světě školkových a školních jídelen a kontroly se zjevují zcela nečekány.
Dost by to kazilo dobrý dojem ze systému.
↪ 6 kami: Pojďme plz nedělat závěry o celém systému inspekcí z jednoho komentáře a jedné zkušenosti. Hledal jsem ještě oficiální info a tam uvádějí, že jejich kontroly mají ráz přepadovek stejně jako u nás a neohlašují se předem. Podnik v dané kategorii pouze ví, do jaké rizikové skupiny spadá a kolik dostane kontrol v průběhu roku, to je IMO vše:
http://www.foedevarestyrelsen.dk/…default.aspx
Fakt bych to tipoval na nějakou levárnu (ze strany podniku nebo ze strany úředníka) nebo se jednalo o nějakou nestandardní kontrolu. Tady případně více o systému inspekcí v Aj:
http://www.foedevarestyrelsen.dk/…default.aspx
(Jen tak na okraj — informace pro podnikatele o tom jak se kontroluje, podle čeho, etc. mají Dánové taky ukázkově zpracované. A že je to celé dostupné i v angličtině to ani nekomentuji ;)
A už jsem na to možná narazil :) Možná se jen jednalo o inspekci těch jejich samokontrol, to by i podle popisu sedělo a nemusel by vtom být ani šlendrián nebo nějaká korupce:
http://www.foedevarestyrelsen.dk/…default.aspx
↪ 7 pan Cuketka: Aha, tak odvolávám, co jsem odvolal :)
Akorát ten odkaz na mě mluví zcela nesrozumitelnou řečí – i když tam má hezkou houbařskou fotku :)
↪ 7 pan Cuketka: Zkoušela jsem to opakovaně najít v té angličtině, ale pořád to je samá dánština a nejsem schopna se v tom nijak zorientovat – jen podle obrázků, ale i když se pokouším proklikat na obrázky výše zmíněných smajlíků, tak pořád dánsky a vůbec nevím, co se tam píše :) Kde je to prosím v té angličtině, můžeš mě nasměrovat? Odkazy, které jsi dal výše, mě hážou na dánštinu.
Nu pane Cuketko, co zde uvádíte o zaběhlé praxi v Kodani, by pro naše české podniky bylo smrtící. Nějaké namátkové kontroly a následné vystavení na nějakém webu, to je ještě hračka oproti tomu zahraničnímu systému :-)
↪ 11 vašek: V čem konkrétně by to bylo smrtící? :) To, že to mají povinně u dveří a na svém webu?
Mimochodem, počet podniků s nejlepším hodnocením se jim od roku 2002–2010 vzrostl o cca 24%. A teď aktuálně mají už zhruba 50% podniků s tím elitním smajlíkem. Tj. nějaký motivační prvek v tom systému zdá se zabírá a funguje jim to.
Do skládačky nám ale určitě chybí postřehy a zkušenosti běžných podnikatelů v gastru (jak moc je to pro ně zátěž, administrativa, náklady, buzarace etc.) Ale vycházím z toho, že i u nás je ta úroveň kontrol vysoká, ne úplně koordinovaná a jednotná. A kontroly jsou rposlulé různým stupně přísnosti, různým vykládáním stejných nařízení etc. Tj podle mého, čím víc je i ten samotný systém kontrol transparentní a pod kontrolou veřejnosti, tím lépe.
↪ 10 kami: Aha, zrada, ty odkazy se asi přepnou zpět do Dánštiny. Šel jsem tam z titulní stránky: http://www.foedevarestyrelsen.dk/ pak kliknout v rohu na English a pak v menu na Inspection a tam je vše ke kontrolám v Aj :)
Dobrý den,
využívám Potraviny na pranýři. Pomáhají – napoví, co nekupovat, proč a je vcelku jasné, co tím chtěl autor (SZPI) říci. Stránky SVS už ale začínají být oříškem. Jsem ráda, že výsledky publikují. O tom žádná. Ale chtělo by to udělat lépe. Na stránkách jsem byla prvně a trochu se bojím, že už je nenavštívím. Stály mě dost sil :-) Začarovaná věta „jeden z pěti úředních vzorků stěrů po sanitaci nevyhověl v parametru CPM – byl porušen § 24 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona“ mi nedala pokoje. Jako houževnatý a zvídavý jedinec jsem si vygooglila, že konkrétní bourárna nemá prostory čisté a dostatečně chráněné před přenosnými původci nákaz. Abych se k této celkem jasné a srozumitelné informaci ze zákona dostala, podstoupila jsem vyhledávací maraton na několik minut. Otázka se nabízí – nemohli to takhle srozumitelně prostě napsat rovnou? Po tohle martyriu nemám ani čas, ani chuť pátrat po výsledcích z jiných oblastí, ačkoli v cíli tuším zprávu, jež se pro mě může stát užitečnou.
Přirozeně, bez speciálního přehledu na poli kontrolních systému, bych byla ráda, aby mi někdo naservíroval informace centralizované (proč nezřídit jedny „potravinové“ webovky řízené státní správou, na kterých najdu odkazy na partnerské weby tematicky související? Je chyba ve vzájemné komunikaci jednotlivých insitucí?) – bez nutnosti googlit další a další odkazy, zdroje – a jasné – budu rozumět čtenému textu bez podrobné znalosti zákonů a úředního jazyka. Tak, abych věděla, že moje dobrá platební morálka (daně) vede k použitelným výstupům.
V globálu oceňuji snahu zveřejňování výsledků, vítám ji a jen tak dál. Výsledky hrají roli v mém konečném rozhodování. Uvítám rozšíření podobného publikování výsledků kontrol všude, kde mohu k uspokojení žaludku a chuťových pohárků dojít – restaurace, řeznictví, prodejny atd. Ale prosila bych logicky, jednotně, jednoduše a s jasnými závěry, z nichž si konzument odnese jasné sdělení, kterému v nejlepším případě porozumí a stane se návodem, kde a čeho se bez obav najíst. To, že samotní prodejci, výrobci, restaurace…jednoduše kdokoliv, komu za zboží/služby zaplatím, mohou být veřejně „obnaženi“ a ohodnoceni smajlíkem /nebo čímkoliv jiným/, je pak příjemný bonus, jež se může stát motorem ke světlejším zítřkům. Nevnímám to jako pranýř, ale jako transparentní počin, který by měl být standardem zprostředkovaným dobře nastaveným kontrolním systémem. Systémem, jenž nezapomene, že na konci řetězce stojí také spotřebitel, čekající smysluplné, jednoduché a jasné výstupy.
A jakého smajlíka má Noma? Zejména po těch potížích :) http://www.independent.co.uk/…8527410.html
↪ 12 pan Cuketka: To je přesné. Nelze tudíž vzít jeden fungující provoz – typu zmrzlinárna a podle něj postavit jiný. Třeba.
↪ 13 pan Cuketka: Díky, to je ona, ta stránka s houbou, co se mi pořád otvírala z těch odkazů nahoře, ale mrňavé „English“ v rohu jsem samozřejmě přehlídla :)
↪ 15 Dv: Ztratili jeden stupeň, vytýkali jim myslím to, že měli nemocného člověka v práci (bacilonosiče, který byl ohniskem nákazy) a dostali sprdung i za to, že stížnost od anglicky mluvícího hosta (který se nakazil) zpracovali pozdě a tím se prodloužila reakční doba a nakazili se další hosté + něco o mytí rukou etc, ale hlavní problém tam byla fakt ta zpožděná reakce, že někdo ten email prvního nakaženého přeskočil a nereagoval hned.
Jinak je to paradox, člověk by čekal, že to bylo spíš z nějaké exotické suroviny nebo netradičního postupu, kterými je Noma známá :)
A ještě jejich záznamy (od zmíněného průseru tam měli inspekci už 3×):
http://www.findsmiley.dk/…ailsView.htm?…
Ano, to ze se v nejlepsi restauraci na svete 63 lidi po*ralo me taky pred casem rozveselilo :)
↪ 14 Rudla: To jste hezky popsala hned několik problémů našeho systému. Kontrolu potravin máme rozlezlou do několika různých úřadů, takže to má samozřejmě tendenci k přebujení a nepřehlednosti. Nějaké sjednocení v agendě snad v plánu je, ale je to příliš složité (musí se domluvit různá minsterstva a zainteresované úřady a to je na dlouhý běh).
Ad interpretace výsledků kontroly — hezky to řeší právě ti smajlíci, kteří jsou odstupňováni podle závažnosti výsledků kontroly. Podle mě by stačilo odstupňovat zjištění podobným způsobem do několika skupin a spřáhnout je s následky, které to pro podnik mělo (připomínka → napomenutí → pokuta → zákaz činnosti)
S konkrétní přesnou interpretací bych ale byl opatrný. Některá zjištění, která tam napíšou, můžou vypadat děsivěji, než v jsou v reálu.
Loňský příklad z praxe — nález ethylkarbamátu v meruňkovici od Žufánka, související čtení zde:
http://www.zufanek.cz/…-merunkovici
http://www.zufanek.cz/…co-prekvapit
Jen kvůli uvedení v Potravinách na pranýři se toho chopila TV Nova a ještě to celé nesmyslně přifoukla.
↪ 13 pan Cuketka: Máš pravdu, koukám, jak to mají i v angličtině krásně zpracované! Systém se mi fakt líbí, srozumitelný, vnitřně dostatečně podrobný, ale navenek díky smajlíkům srozumitelný i laikům (jak píše Rudla, u násbývá občas tajuplné sdělení), obecně předvídatelný.
Jen mě v té souvislosti napadlo, jak tu v ČR davy jásají, když se objeví veřejní tepatelé zejména hygienických nešvarů ve gastroprovozech. A zároveň drtivá část těchto davů je ve svých vlastních kuchyních mnohonásobně většími čunčaty, avšak „trám ve svém oku nevidí“ (samozřejmě, že jsem si dobře vědoma daleko závažnějších důsledků při pochybení ve velkoprovozu, když už se něco stane, ale stejně většina nákaz je pořád domácích…). Snažím se v tomhle směru páchat osvětu na jednom maminkovském diskusním serveru – a každý pokus o vysvětlování zkřížených kontaminací v domácnosti, chybného zavařování, práce se syrovým masem… končí nesmrtelnou větou „my to ak ale děláme léta a ještě se nám nic nestalo“
Uáá. neexistuje třeba taky nějaký server „Domácí čuňačinky na pranýři“? :)
↪ 21 pan Cuketka: U Žufánka jsem zaregistrovala jen to první sdělení a bylo to tehdá absurdní a logiku věci plynoucí z výroby nikdo nebral v potaz…
ale ten druhý odkaz – to jsme vůbec nevěděla, že je už to zrušené, to je ovšem přístup… Žufánek to pěkně odnesl.
↪ 22 kami: A ještě jedna věc – musím říct, že se mi hodně nelíbí výraz „Potraviny na pranýři“. Vyvolává dojem, jako by samy potraviny představovaly nějakého škodlivého zloducha. Zatímco ve kutečnosti by měli být pranýřováni ti, kdo je do špatného stavu uvedli.
Někde jsem četla článek (nedals odkaz zrovna ty?) o tom, jak z potravin děláme zlo, jak je dělíme na hodné a zlé atd. a vede to pak k vadným stravovacím způsobům.
A tohle mi to připomíná.
↪ 21 pan Cuketka: ano, ano… interpretace výsledků může vypadat jako čert na zdi (Nova), nebo jako zaklínadlo pro pokročilé (odborná hláška úřadů jmenující konkrétní § v konkrétním zákoně), nebo jako prostý opis pro prostého občana s informací, o co jde – soudný čtenář si to přebere. Médium typu Nova zatemní oči těm, co si zapnou zprávy, ve kterých na sebe dobrovolně nechají plyvat ohně pekelné :-) Jako ateista (bůh i čert jsou dle mého stvořeni člověkem, nikoli člověk jimi) dávám přednost prostým a srozumitelným faktům :-) emoce si v případě potřeby domaluju sama :-) mějte se. A propos – skvělý stránky máte. Jsem z nich celá paf :-)
↪ 24 Rudla: plivat sakra, plivat :-) to asi z toho, jak jsem paf… :-) příště si to po sobě přečtu dřív…
↪ 23 kami: Přesně tak slovo „pranýř“ je tam totálně blbě, jestli si to na tom úřadě někdy někdo uvědomí, bude litovat a už to nepůjde dát zpět… :(
Ad domácí zásady, dávám teď dohromady jednoduché zásady, co dodržuji doma sám. Na Twitteru jsem se o tom zapředl s Nutriwebem a co se týče oficiálních informací je to děsná tragédie. Neprobíhá žádné informování, natož diskuze nebo aktualizace podle současných poznatků.
↪ 24 Rudla: Určitě jo, celá verze zápisu kontroly, jak to mají Dánové by tam měla být vždy (a teď vlastně je). Ale jednoduchá škála o jak vážný výsledek šlo, to má podle mě jasný smysl a užitek ;)
↪ 26 pan Cuketka: To mi neda, aby se nezeptal, myslite, ze zniceni bakterii v prkenku varici vodou a nasledne parou v mycce je dostatecne? Delam to i kdyz se tim prokazatelne snizuje zivotnost prkenka.
Mel jsem kdysi u znameho karbanatky pripravene na spatne umytem prkenku a v lete se to dokaze pekne vymstit. Na dva dny byla toaleta mym vernym pritelem a to jsem ihned nasadil protilatky :) A samozrejme jsem na mou namitku slysel stejnou vetu jako nahore kami.
↪ 27 Michal Mata: Já prkénka myju v horké vodě a saponátem, nic víc. Nejdůležitější opatření u prkýnek je oddělení cest masa a zeleniny od sebe (používáním dvou samostatných prkének). Mám tedy prkénka dřevěná, hezky udržovaná, často olejovaná — na chéb, zeleninu a ostatní věci. A pak levná prkénka plastová, která mám na maso a ta průběžně cca co půl roku měním.
↪ 27 Michal Mata: Na drtivou většinu bakterií stačí cca teplota 63 st.
Což v myčce je, pokud pustíte program víc než 70, jelikož ono to tam jen cáká a není to horké v plném objemu, takže třeba 65 st,. vody na výstupu z trysky není ani tech 63 st. na nádobí, teplota klesne o několik stupňů. Ale když pustíte 75, tak to už hubí, to už vyjde.
Ale hlavní je, jak píše pan C.,
↪ 28 pan Cuketka:
držet prkénka na maso a na ostatní věci.
Já schválně na maso používám prkénka plastová, aby je neničila myčka (jelikož mezi plastovými a dřevěnými jinak hygienický rozdíl není), a mám je speciálně s oranžovými a růžovými rantly, abych je poznala a neprohodila a aby bylo na první pohled znát, že jsou masová.
Ta hezká dřevěná do myčky nedávám, jen výjimečně, když na nich krájím něco pekelně barvícího, třeba řepu, jelikož v ruce mi to z toho nepustí a myčka tu barvu umyje. A navíc díky dodržování oddělených prkének ta dřevěná ani tak často nemyju, krájím na něm klidně opakovaně. Výjimku tvoří dny, kdy se tu potuluje někdo jiný než já, ev. manžel (ten striktně drží stejný systém) a nevím s jistotou, jestli mi tu nějaká návštěva nepáchá čuňačinky a nehodila mi na pečivové prkénko maso.
Na blemcavé a hodně mokré věci (třeba knedlíky, rajčata) mám prkénko plastové, aby mohlo do myčky, ale má světležlutý rantl, aby bylo nezaměnitelné s masovými :)
někde tu byla vyloženě prkénková rozsáhlá diskuse, ale už nevím, kde a kdy. Tam jsem rozepisovala i to, co zabírá na kterou konkrétní bakterii, kterou ničí saponát a kterou ne… Nechce se mi to celé psát zas.
↪ 26 pan Cuketka: Co je to Nutriweb?
Jinak se ani nedivím, že domácí hygiena vyvstane nad tímhle článkem v hlavě i jiným – je to provázané téma.
Na sestavené domácí guidelines se těším, to by bylo super, ucelený soupis pravidel! (a pak si počtu ty komentáře pod tím „my to ale děláme a nic…“ :D)
O ou… nadšení z tohoto blogu je po posledních příspěvcích o prkéncích mírně zastiňováno (spravedlivým?) obláčkem studu…. Takže rovnou:
Já vám nevím – není to přehnaný? Pokud koupím dobrý maso, nemusím se bát bacilů. Pokud nejsem čuník a poctivě si prkýnko vždy umeju, nemusím měřit teplotu vody, jestli má přesně nad 63. Pak už si tedy ani nemusím pamatovat, jestli tohle čistý prkýnko bude na mrkev a tohle na kuře…vždycky bude čistý. Nebo ne? Ach jo. Tuším odpověď…
Zatím hrála ve výběru prkýnka, na kterým si krmi připravím, roli nálada, velikost prkna a chuť šáhnout na plast nebo dřevo (no dobře,– tak i fakt, co je zrovna čistý). Ale je opravdu nutný brát prkýnka, jejich dělení a „hygienickou životnost“ tak striktně? Skoro mám chuť napsat, že vlastním i jedno prkýnko po babičce je moc príma. To ho mám vyhodit, nebo v nejhorším případě onemocním/umřu? dělám si samozřejmě trochu srandu s tou smrtí, ale tak nějak si nedokážu představit, jak špinavý prkýnko musí být, aby po nich někdo dostal potíž, jakou popisuje Michal Mata… těším se na domácí zásady. Mám ale pocit, že to může skončit pekelnou čistkou, před kterou mě budou zuby nehty „chránit“ kamino obávané „my to ak ale děláme léta a ještě se nám nic nestalo“ a zažité zvyky jsem tady jako na měsíci. Najednou malá holka snad i bez zástěry…
děkuju předem za stručná a pro nezasvěcence „uživatelsky přívětivá“ fakta o prkýnkách v kostce :-)
↪ 31 Rudla: Lezu tu do zelí panu C., který za chvíli vypustí sesumírovaný materiál v tomto směru (už aby to bylo, pospěééš:) ).
Ale podařilo se mi vyhledat tu výše zmíněnou starší diskusi o prkénkách – http://www.cuketka.cz/forum/topic.php?…
Tam to máte vysvětleno, že umytí prkénka – ne , nestačí;)
↪ 31 Rudla: Já si pěkná a stará prkénka rozhodně nevyhazuju, jen je prostě nepoužívám na maso, aby pak nemusela trpět. U systému dvou oddělených prkének (i u jiných zásad v kuchyni) je hlavní plus v tom, že v momentě, kdy ty zásady přijmete, nemusíte už neustále myslet na detaily a chráníte se z podstaty. Tj. i kdybych náhodou zrovna pracoval s kontaminovaným kuřetem, nebo by prkénko nebylo dokonale umyté, chovám se k němu jako k masovému a nic z něj mi nepřijde na talíř bez tepelné úpravy.
(Většina lidí se nenakazí tím, že by měli špinavé prkénko, na kterém nakrájí kuře, to pak ogrilují a pak sní. Ale z toho, že zrovna to jedno kontaminované kuřecí z tisíce nakrájejí na stejném prkénku, na kterém si pak v klidu posekají ředkvičku do salátu, ovoce na dezert etc.)
A už naposledy, než to rozepíšu do článku. Je třeba si uvědomit, že to hygienické poznatky se průběžně mění (viz třeba přístup k mytí kuřete doma: http://drexel.edu/…yourchicken/ nebo postupné snižování teplot pro tepelnou úpravu masa), není to všechno úplně exaktní, ale spíš pravděpodobností a každý si (obzvlášť doma) určí míru rozumných pravidel sám. Stejně tak by se ale měl o nějaké guidelines pro veřejnost někdo starat a dělat to oficiálně.
↪ 34 pan Cuketka: To máš pravdu, ale ty změny nejsou zrovna překotné a dobré kuchynské návyky se dají stihnout upevnit:)
P.S.: Kuře už taky nějakou dobu nemyju :)
Já si tu debatu o prkýnkách taky vybavuju (rozpoutalo to čuně Pohlreich, kterej v nějakým pořadu o grilování nakrájel na prkýnku maso a pak na tom stejným krájel zeleninu), ale měla jsem za to, že stačí když to použitý dřevěný prkýnko po masu pořádně umeju teplou vodou a saponátem a nechám USCHNOUT. A příště na něm můžu krájet zeleninu. Stačí to nebo ne? (nebudu dodávat, že „my …“)
Podobný systém jako v Dánsku jsem viděl v USA, restaurace jsou označeny písmeny A,B,C,D, … + hodnocením v procentech (např. 95%), většina podniků to má nalepeno přímo na dveřích, takže člověk hned ví, do čeho jde. Jen si nejsem jistý, jestli je to ve všech státech USA nebo jen v Kalifornii.
Jde určitě o skvělý nápad a poslední trend. Jen je trochu smutné, že něco takového vzniklo až nyní. Alespoň že je to státní a nehrozí(?) taková možnost zneužití, poplivání konkurence apod.
Doporučovala bych takovou kontrolu do Znojemského Intersparu…to je něco, tam by si kontroloři smlsli.. pokaždé, co jdu nakupovat…cca 1×týdně, projdu kolem vajec a širokodaleko se šíří zápach z vajec zkažených…podlahu myjí plesnivým hadrem..výběr veškerých potravin je na horší úrovni než za vlády totalitního režimu.Taky Albert a zlevněná kuřata plné 4 obrovské chlaďáky, vše od jedné firmy…zapáchající už když člověk kolem projde. Jedny jsme doma upekli…ještě teď větrám byt…zvažuji napsat dopis na místo, které je za tyto prostory odpovědné…
V Bille jsem si chtěla koupit pohanku s velkým nápisem na přední straně…česká kvalita…otočím ji a dole přečtu…země původu: Čína…:-)))
Jo, to je asi klasický průšvih u nás v Čechách. Vezmi si jen, kolik máme označení pro českou kvalitu od A-klasa až třeba Český výrobek s garancí. Pak se dozvíš, že něco, co je vydáváno za českou potravinu se částečně zpracovává třeba v Polsku. Nicméně je dobře, že jsou tu Potraviny na pranýři, A dost nebo třeba Peklo na talíři.
↪ 39 Lucie: Podnet ke kontrole muzete dat i Vy. Staci jim napsat. Ze zakona by se tim meli zabyvat.
↪ 41 Kávař: Bohuzel Klasa je smutny projekt Ministrestva zemedelstvi, ktery spolyka 480 milionu rocne a vysledky jsou tristni. Casto jsou tak oznacene i potraviny, ktere se ve spotrebitelskych testech nepredvedly zrovna v dobrem svetle. Mam takovou tezi, ze do dostane kazdy vyrobek, ktery vylozene neskodi a zhruba obsahuje to co udava vyrobce.
potraviny na pranýři je sice líbivý projekt a určitě si zaslouží palec nahoru, nicméně stále mi to přijde strašně polovičaté… ať již je na vině legislativa či celý koncept…nedávno jsem se ocitl tváří v tvář medu od firmy JSG, který neměl s medem nic společného… asi se ucpala tryska s medem a tekl jen sirup? asi… každopádně na stránkách je tento med v různých dobách v rozmezí několika let a v různých šaržích označen jako falšovaná potravina…ale firma prodává a prosperuje dál…
ONPlace the cost of a $155view about $185 and clientele will transform away. If you are it valid the relatively easy gladness on the best Pressphoto Agency reportedly huddling with staff.